Celková hodnota děl s nejasným původem, která jsou vystavena ve 23 britských institucích včetně Národní galerie nebo Britského muzea, se odhaduje na několik desítek milionů dolarů.
Jde o díla, u nichž jsou nejasnosti v tom, jak se přesně do muzeí dostala. Odborníci nevylučují, že mnohá z těchto děl byla uloupena nacisty v letech 1933-1945 židovským rodinám a dalším obětem hitlerovského Německa.
"Tyto rodiny mají právo na to, aby jim byly ukradené předměty vráceny," prohlásil lord Janner ze Vzdělávacího trustu holocaustu. Nicméně nelze tvrdit, že všechna díla s nejasným původem získaná v této době musí být automaticky zařazena mezi ta, která nakradli nacisté.
Britské ministerstvo kultury ustavilo skupinu odborníků, která má posuzovat požadavky rodin uplatňujících nároky na jednotlivá díla. Avšak i když příbuzní prokáží vlastnictví dotyčného díla, není ještě jasné, jestli je dostanou zpět. Problém je v tom, že současné zákony zakazují muzeím zbavit se děl, která jsou uchovávána ve prospěch veřejnosti.
Zatím například nebylo učiněno žádné rozhodnutí ohledně obrazu Johna Griffiera, který visí v Tateově galerii. Nárok na obraz v hodnotě 250 tisíc dolarů si činí syn zavražděného německého bankéře, který tvrdí, že obraz byl v roce 1937 ukraden jeho matce.
"Ten syn je velmi nemocen a je nutné, abychom jednali rychle. Nechci věřit tomu, že by některá galerie chtěla mít na svých zdech pověšené dílo, které bylo ukradeno někomu, kdo byl zavražděn, nebo kdo byl donucen něco prodat, aby přežil", prohlásil lord Janner.
Podle expertů ukradli nacisti během války na 600 tisíc uměleckých děl, zhruba polovinu z nich ve východní Evropě.
