Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nacisté s židovskými hvězdami zmizeli z pražské galerie do půl hodiny

  16:56aktualizováno  16:56
Za necelých třicet minut zmizela ze zdí pražské galerie NoD výstava s názvem Achtung!. Polský autor Peter Fuss v ní představil nacisty při protižidovských pogromech v Polsku. Ti ovšem měli na rukávech místo hákového kříže židovské hvězdy. Pořadatelé už se za akci omluvili.

Instalace Achtung! Petera Fusse | foto: Blog Strictly Critical

Podle organizátorů měla být výstava kritikou státu Izrael v jeho protipalestinské politice. Na vernisáž přišli i lidé z židovské komunity, kteří se o expozici dozvěděli z internetu. Z oficiálních stránek NoD ovšem mezitím informace zmizely. Výstava byla demontována do třiceti minut, objekty jsou uzamčené v zázemí klubu.

Klub NoD a Roxy provozované Linhartovou nadací sídlí v objektu, který patří Židovské obci Praha. Zda bude spolupráce mezi obcí a nadací pokračovat, není zřejmé. "Vystavené fotomontáže v Roxy měly velice silný antisemitský charakter," řekl předseda Židovské obce Praha František Bányai.

Prohlášení galerie nod

Linhartova nadace a Experimentální prostor Roxy / NoD hluboce litují selhání Galerie NoD ve věci dubnové výstavy v jejích galerijních prostorech.

Galerie NoD byla uzavřena a z incidentu budou vyvozeny důsledky. Do budoucna budou přijata potřebná opatření, aby se tato situace již neopakovala.

"V den výročí propuknutí povstání ve varšavském ghettu, který se připomíná jako Jom ha šoa (den památky obětí holokaustu), to nelze vnímat jako zbloudilý názor, ale jako jednoznačnou provokaci ponižující oběti holokaustu," řekl.

"Vedení Linhartovy nadace nám vyjádřilo politování nad vlastním selháním a přislíbilo opatření do budoucna, aby se podobné excesy v této galerie nemohly opakovat," uvedl.

Kromě omluvy se pořadatelé k akci nijak nevyjádřili.

Podle autora velkoformátových obrazů Petera Fusse není v současném izraelsko-palestinském konfliktu Izrael tím slabým a utlačovaným, ale naopak utlačovatelem. "Jak mohou lidé, kteří pamatují zdi ghetta, v němž byli Židé kdysi zavřeni, dnes umožnit a akceptovat fakt, že jsou Palestinci obklopeni zdmi?" ptá se Fuss v textu, jímž doprovodil svou výstavu.

Fotografický materiál, který pro své obrazy použil a poté digitálně upravil, nepochází z válečných archivů, ale z filmů Schindlerův seznam a Pianista.

Z rozhovoru s Peterem Fussem

Blog Strictly Crtical

Jak mohou lidé, jejichž příbuzní byli zavražděni jen pro svůj židovský původ, dnes ospravedlňovat vrahy žen a dětí jen proto, že se narodili jako Palestinci? Jak mohou lidé se zkušenostmi s nacionalismem a rasismem v demokratických volbách hlasovat pro nejrasističtější strany jako Israel Our Home, která získá patnáct mandátů v Knessetu a jejíž lídr se stane ministrem zahraničních věcí?

Výtvarník Peter Fuss pro blog

Peter Fuss se touto výstavou měl podle jejího kurátora Milana Mikuláštíka za skupiny Guma Guar poprvé představit českému publiku. Některými svými dřívějšími realizacemi se kriticky stavěl k situaci v Polsku, zejména v souvislosti s náboženským fanatismem, klientelismem, homofobií, potlačováním svobody slova a cenzurou.

Vernisáž výstavy se konala také krátce poté, co několik pochodů pravicových extremistů českými městy a útok na romskou rodinu na severu Moravy znovu rozpoutalo diskuse o narůstajícím počtu projevů rasismu a xenofobie v ČR.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Krištof Kintera, We All Want to Be Cleaned, 2017
OBRAZEM: Rudolfinum slaví stou výstavu. Otevírá ji Krištof Kintera

Krištof Kintera se veřejnosti vepsal do paměti pomníkem věnovaným sebevrahům pod Nuselským mostem. Nyní výrazný český umělec otevírá svým dílem jubilejní stou...  celý článek

Ilustrátor a karikaturista Vladimír Renčín (1941 - 2017) je autorem tisícovek...
OBRAZEM: 50 vtipů Vladimíra Renčína. Zavzpomínejte na karikaturistu

Kreslíř Vladimír Renčín, který ve věku 75 let zemřel, přispíval svými kreslenými vtipy roky také do deníku MF DNES. Přinášíme z archivu padesát jeho oblíbených...  celý článek

Skica, která by mohla být předlohou Mony Lisy od Leonarda Da Vinci.
Leonardo Da Vinci možná Monu Lisu původně nakreslil bez oblečení

Italský malíř Leonardo da Vinci si možná Monu Lisu, patrně nejslavnější portrét všech dob, nejdřív načrtl uhlem jako nahou ženu. Experti v pařížském muzeu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.