Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nacisté měli jadernou bombu, tvrdí kniha

  17:52aktualizováno  17:52
Na německém knižním trhu se objevila novinka Rainera Karlsche, podle níž nacisté v roce 1945 testovali jadernou bombu. Tvrzení berlínského historika vyvolalo v německých vědeckých kruzích i v médiích kontroverzní reakce.
Rainer Karlsch - Hitlerova bomba

Rainer Karlsch - Hitlerova bomba - Výřez z titulní stránky německého vydání knihy Hitlerova bomba historika Rainera Karlsche | foto: nakladatelství DVA

"Byli to němečtí vědci, kteří na podzim 1944, tři čtvrtě roku před Američany zvládli uvolnění jaderné energie," napsal Karlsch ve shrnutí knihy Hitlerova bomba s podtitulem Tajná historie německého hledání jaderné zbraně.

Podle něj byla zbraň úspěšně vyzkoušena 3. března 1945 v Durynsku a při zkoušce přišlo o život na 500 válečných zajatců a vězňů koncentračních táborů.

"Nacistický výzkum se ubíral směrem k účinné jaderné zbrani," prohlásil Karlsch před novináři. "Němečtí fyzici nezaostávali za americkými a britskými kolegy, pokud jde o teorii," dodal.

Německu ale chyběl dostatek obohaceného uranu k tomu, aby mohlo vyrobit velkou funkční jadernou bombu. Nacistická zbraň měla proto podle Karlsche akční rádius 500 metrů a šlo spíš o "jaderný granát", jehož síla byla mnohokrát menší než síla bomb svržených na Hirošimu a Nagasaki.

Historik se odvolává na svědky výbuchu v durynském Ohrdrufu v březnu 1945. Podle nich se nad oblastí objevil záblesk světla a sloup kouře. Místní obyvatelé řadu následujících dní trpěli krvácením z nosu a fyzickými nevolnostmi.

Karlsch prováděl v Ohrdrufu i průzkum půdy, která prý nesla stopy přítomnosti radioaktivních izotopů. "Konečný důkaz ale neexistuje. Jen řetěz indicií," připouští historik.

Jaderný fyzik Uwe Keyser z Fyzikálně-technického úřadu v německém Braunschweigu potvrdil po analýze vzorků půdy z Ohrdrufu, který leží na jihozápad od Erfurtu, "náznaky, že se tam skutečně odehrála jaderná exploze".

Kniha cituje poválečné svědky a používá jako prameny sovětské výzvědné služby, které mají podpořit autorovu teorii o jaderných pokusech. Karlsch prostudoval množství dobových výzkumných zpráv, konstrukčních plánů, leteckých fotografií, deníků zúčastněných vědců i dokumenty z ruských a amerických špionážních archivů.

Německá média tvrdí, že autor snesl řadu zajímavých faktů, nepřesně je ale vykládá. "Uvádí údajné citáty Hitlera, Goebbelse, Himmlera a Speera, všechny jsou ale nedůvěryhodné," napsal deník Welt.

Historikům vadí označování možné nacistické zbraně jako "bomby", neboť to vyvolává dojem, že šlo o stejně účinnou zbraň, jakou použili spojenci. Karlsch ale doufá, že jeho kniha, která vyšla v mnichovském nakladatelství DVA, vyprovokuje další výzkumy v této oblasti.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Literární historik Jiří Brabec (uprostřed) spolu s Ludvíkem Kunderou a...
Cenu Jaroslava Seiferta získali literární historici Jiří Brabec a Jiří Opelík

Cenu Jaroslava Seiferta, která se uděluje od roku 1986, letos získali literární vědci a historici Jiří Brabec a Jiří Opelík. Oceněni byli za svou celoživotní...  celý článek

Básník a výtvarník Ivo Vodseďálek na archivním snímku z roku 2011.
PORTRÉT: Král trapné poezie Ivo Vodseďálek už o Bondym nepromluví

Buřič, osobitý výtvarník i literát, neodmyslitelná tvář českého undergroundu nebo průkopník balonového létání. Přízvisek, kterými by se dal charakterizovat Ivo...  celý článek

Prezident Zeman odhalil ve Valdštejnské zahradě bustu Francoise Mitteranda.
RECENZE: Moc se skrývá v jazyku. Alespoň u stoprocentního Bineta

Dne 25. února 1980 srazilo slavného literárního kritika a sémiotika Rolanda Barthese auto. Vědec, který se vracel z oběda s prezidentským kandidátem Françoisem...  celý článek

Alternativní, nebo přirozený? Normální porod chápe každý jinak
Alternativní, nebo přirozený? Normální porod chápe každý jinak

Chcete porod bez léků a věčného vyrušování, jenže lékaři vás označí za alternativní matku.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.