OBĚ STRANY HRAJÍ
"DVDplus jsou vlastně dva disky slepené do jednoho. Vtip je v tom, že výrobci musí spojit DVD disk s normálním cédéčkem tak, aby celek nebyl příliš silný a nosič se dal použít v různých typech přehrávačů," vysvětluje ve zkratce technickou podstatu těchto nosičů manažer firmy Monitor-EMI Luboš Gregora. Médium DVDplus začal Monitor-EMI prosazovat na tuzemském trhu i proto, aby zkusil čelit odbytové krizi - stále méně lidí si kupuje cédéčka; přijdou jim drahá. "Když jim nabídneme více médií na jednom disku a za přijatelnou cenu, mohlo by je to zajímat," říká šéf firmy Vladimír Kočandrle. DVDplus může současně fungovat jako určité odbytiště videozáznamů koncertů a hlavně videoklipů, které nezájem českých televizí odsoudil k příštipkaření.
V ydavatelé předpovídají diskům DVDplus budoucnost pro jeho praktické schopnosti. Lze je pouštět na DVD mechanikách počítačů nebo na DVD stolních přehrávačích - viz dole připojený článek o technických aspektech tohoto média. Kdo má doma jen běžný CD přehrávač, může si pustit ryze hudební složku nosiče. Na první pohled se disk DVDplus neliší od klasického cédéčka, má stejný formát, ovšem žádné potisky - lze jej totiž přehrávat z obou stran.
Jedním z prvních titulů tohoto typu je DVDplus zpěváka a závodníka Daniela Landy. Na zvukové straně je kolekce dvaadvaceti nahrávek o celkové stopáži 71:28 minut, obrazová strana pak přináší deset videoklipů a řadu dalších zvukových ukázek z Landovy tvorby. A vedle toho všeho disk obsahuje i CD-ROM stopu, kde je veškerá diskografie se všemi texty od každé skladby. Existuje také podobně koncipovaný - i když ne tak propracovaný - projekt kapely Mňága a Žďorp (Made In Valmez), který se prodává za cenu kompaktu.
POKLES CEN, RŮST ZÁJMU
"Za rok nebo dva bude přehrávač DVD běžnou výbavou domácnosti stejně jako osobní počítač," tipuje Pavel Boroviec, který se zabývá produkcí a distribucí multimediálních titulů. Podle prognóz firmy Warner Home Video se ve světě počet prodaných DVD přehrávačů i DVD disků každým rokem zhruba zdvojnásobí až do roku 2004.
Například populární sci-fi snímek Matrix, jehož prodej v Česku dosáhl počtu šesti tisíc, lze koupit v internetových prodejnách za 440 korun, i když častěji se cena nového filmového DVD pohybuje v rozmezí 700-1200 korun; ceny hudebních titulů DVD se nejčastěji pohybují v rozpětí 800-1000 korun. Zatím je to samozřejmě více, než stojí tradiční nosiče, ovšem zvuk i obraz mají na discích snímaných laserovým paprskem nejen jasně vyšší, ale také trvalou kvalitu, kdežto videopásek ztrácí časem tím, jak stárne a tře se o snímací hlavy videopřístroje. A hlavně: médium DVD nabízí nové možnosti, zvláště hravějším divákům. Například projekt Spielbergova bestselleru Jurský park obsahuje také dokumentární film o filmu, encyklopedii dinosaurů, rozhovor s režisérem a interaktivní hru.
Na hudebním DVD lze zase kupříkladu sledovat vybrané části koncertu skupiny Metallica pomocí jedné z pěti kamer a volit mezi nimi. Madonna na DVD nabízí souhrnnou kolekci videoklipů. "Tituly na DVD nebo DVDplus jsou zajímavější u těch umělců, kteří disponují bohatším hudebním katalogem nebo obrazovým archivem," dodává Borowiec.
URYCHLENÍ TRENDU
Nabídka DVD titulů i u nás roste; v současnosti je skutečně frekventovaných asi dvě stě titulů, alespoň soudě dle nabídky tuzemských internetových obchodů DVDexpress, Vltava nebo albumCity. Nejprodávanější hudební tituly si doma přehrávají dva až tři tisíce lidí. Začíná být běžné, že distributoři vydávají filmy na videokazetách i na formátu DVD. Tím se trend urychlil. Ještě předloni se prodávalo asi padesát filmů, loni přibylo dalších 250 a do konce letošního roku by si mohl spotřebitel zakoupit více než 600 titulů. "Hudební projekty na DVD mají zatím smůlu v tom, že jsou trochu skryté za vlnami filmů. Ale to se může změnit," uvažuje Borowiec.
Kroky domácích vydavatelství k posílení pozice DVD nosičů jsou nejen reakcí na pokles poptávky po klasických CD discích. Mají i uživatelskou logiku obrácenou do blízké budoucnosti. Ta směřuje k univerzálním přístrojům schopným přehrávat různé typu nosičů a formáty záznamů. Zařízení se větví do dvou směrů. Jedním jsou osobní počítače s DVD přehrávači, jež zvládají i zvukově-obrazové nosiče CD-ROM či pouze zvukové disky - ať originální, nebo kopírované (lidově řečeno vypálené, tedy CD-R, CD-RW). Jestliže máte dostatečně výkonný procesor, operační paměť, grafickou kartu a zvukovou kartu, soustavu reproduktorů a monitor, můžete využívat možností DVD. Cena počítačových DVD mechanik klesá (dnes se pohybuje zhruba mezi čtyřmi až osmi tisíci Kč), kvalita roste; test některých mechanik najdete například v časopise PC magazine 11/2000.
Druhou možností je domácí AV (audiovizuální) centrum. Reprezentuje je dobrá televize, stolní DVD přehrávač, výkonný "dolby" zesilovač (případně zesilovač s rozhlasovým tunerem, tzv. receiver) a soustava speciálně rozmístěných reprobeden, které vás dostanou "dovnitř" zvuku. I tyto komponenty se v poměru ke svým uživatelským vlastnostem zlevňují. Časopis HiFi přinesl minulý měsíc test sedmnácti DVD přehrávačů, nejlevnější z nich (to neznamená nejhorší!) stojí 13 990 korun. Obrazové, ale zejména zvukové kvality těchto přehrávačů (nemluvě pak o celých AV centrech) jsou mnohem vyšší než u zařízení pro PC. Nejeden z testovaných přístrojů zvládne i "vypalované" disky, některé přehrávače včetně internetového formátu MP3. Stolní DVD přehrávač se tedy pro široké vrstvy (ne však pro skalní hifisty!) stává vážnou alternativou k dosavadním CD přehrávačům.
DVD formát, přesněji DVD-video formát, měl být na trhu uveden v roce 1996, ale ohlášky se poněkud protáhly. Ovšem od sedmadevadesátého roku patří k nejdynamičtějším produktům, jaké kdy spotřební elektronika měla. Podle statistik z USA zaznamenaly DVD přehrávače vyšší nárůst odbytu, než jaký vykazovaly videopřehrávače při svém nástupu v letech 1975-1977, a disky DVD dvanáctkrát předčily prodej klasických CD při jejich debutu v roce 1983. Odhaduje se, že při oficiálním uvedení v Česku (1997) si DVD přehrávač koupilo kolem tisíce zákazníků, letos by se prodej mohl vyšplhat až k hranici 20 tisíc prodaných přehrávačů (DVD mechaniky pro počítače v to samozřejmě nepočítaje). Vladimír Cabalka v časopisu Stereo & Video ze srpna letošního roku uvedl, že "pro americký trh bylo vydáno již přes 6500 titulů, pro japonský 3000 a pro náš 500".
Na doplnění konstatujme, že se objevily další odnože DVD: DVD-Audio (viz HiFi 11/2000), firma Sony přišla s technologií SACD (o ní letos najdete řadu informací a několik testů v obou zmíněných tuzemských "hi-fi" časopisech). Obě odnože, doplněné o příslušné přehrávače, dostávají záznam a reprodukci hudby na novou úroveň. Existují také už DVD-RW rekordéry, takže si můžete nahrát vlastní DVD disk; ovšem tato technologie k nám teprve pozvolna proniká a je zatím daleko dražší než DVD přehrávání.
"DVDplus jsou vlastně dva disky slepené do jednoho. Vtip je v tom, že výrobci musí spojit DVD disk s normálním cédéčkem tak, aby celek nebyl příliš silný a nosič se dal použít v různých typech přehrávačů," vysvětluje ve zkratce technickou podstatu těchto nosičů manažer firmy Monitor-EMI Luboš Gregora. Médium DVDplus začal Monitor-EMI prosazovat na tuzemském trhu i proto, aby zkusil čelit odbytové krizi - stále méně lidí si kupuje cédéčka; přijdou jim drahá. "Když jim nabídneme více médií na jednom disku a za přijatelnou cenu, mohlo by je to zajímat," říká šéf firmy Vladimír Kočandrle. DVDplus může současně fungovat jako určité odbytiště videozáznamů koncertů a hlavně videoklipů, které nezájem českých televizí odsoudil k příštipkaření.
|
Nejžádanější hudební tituly DVD v ČR |
|
Phil Colins: Live And Loose In Paris |
|
Madonna: The Ultimate Collection (dvojalbum) |
|
Metallica: S&M (dvojalbum) |
|
Mike Oldfield: Tubular Bells 2000 |
|
Pink Floyd: The Wall |
| * Tituly jsou řazeny abecedně, jejich výběr je sestaven podle údajů od distributorů. |
Jedním z prvních titulů tohoto typu je DVDplus zpěváka a závodníka Daniela Landy. Na zvukové straně je kolekce dvaadvaceti nahrávek o celkové stopáži 71:28 minut, obrazová strana pak přináší deset videoklipů a řadu dalších zvukových ukázek z Landovy tvorby. A vedle toho všeho disk obsahuje i CD-ROM stopu, kde je veškerá diskografie se všemi texty od každé skladby. Existuje také podobně koncipovaný - i když ne tak propracovaný - projekt kapely Mňága a Žďorp (Made In Valmez), který se prodává za cenu kompaktu.
|
Ceny DVD na českém trhu | |
|
Filmové |
700-1200 Kč |
|
Hudební |
800-1000 Kč |
"Za rok nebo dva bude přehrávač DVD běžnou výbavou domácnosti stejně jako osobní počítač," tipuje Pavel Boroviec, který se zabývá produkcí a distribucí multimediálních titulů. Podle prognóz firmy Warner Home Video se ve světě počet prodaných DVD přehrávačů i DVD disků každým rokem zhruba zdvojnásobí až do roku 2004.
Například populární sci-fi snímek Matrix, jehož prodej v Česku dosáhl počtu šesti tisíc, lze koupit v internetových prodejnách za 440 korun, i když častěji se cena nového filmového DVD pohybuje v rozmezí 700-1200 korun; ceny hudebních titulů DVD se nejčastěji pohybují v rozpětí 800-1000 korun. Zatím je to samozřejmě více, než stojí tradiční nosiče, ovšem zvuk i obraz mají na discích snímaných laserovým paprskem nejen jasně vyšší, ale také trvalou kvalitu, kdežto videopásek ztrácí časem tím, jak stárne a tře se o snímací hlavy videopřístroje. A hlavně: médium DVD nabízí nové možnosti, zvláště hravějším divákům. Například projekt Spielbergova bestselleru Jurský park obsahuje také dokumentární film o filmu, encyklopedii dinosaurů, rozhovor s režisérem a interaktivní hru.
Na hudebním DVD lze zase kupříkladu sledovat vybrané části koncertu skupiny Metallica pomocí jedné z pěti kamer a volit mezi nimi. Madonna na DVD nabízí souhrnnou kolekci videoklipů. "Tituly na DVD nebo DVDplus jsou zajímavější u těch umělců, kteří disponují bohatším hudebním katalogem nebo obrazovým archivem," dodává Borowiec.
URYCHLENÍ TRENDU
Nabídka DVD titulů i u nás roste; v současnosti je skutečně frekventovaných asi dvě stě titulů, alespoň soudě dle nabídky tuzemských internetových obchodů DVDexpress, Vltava nebo albumCity. Nejprodávanější hudební tituly si doma přehrávají dva až tři tisíce lidí. Začíná být běžné, že distributoři vydávají filmy na videokazetách i na formátu DVD. Tím se trend urychlil. Ještě předloni se prodávalo asi padesát filmů, loni přibylo dalších 250 a do konce letošního roku by si mohl spotřebitel zakoupit více než 600 titulů. "Hudební projekty na DVD mají zatím smůlu v tom, že jsou trochu skryté za vlnami filmů. Ale to se může změnit," uvažuje Borowiec.
|
Nastal čas zvážit, zda už nepřejít na DVD |
Kroky domácích vydavatelství k posílení pozice DVD nosičů jsou nejen reakcí na pokles poptávky po klasických CD discích. Mají i uživatelskou logiku obrácenou do blízké budoucnosti. Ta směřuje k univerzálním přístrojům schopným přehrávat různé typu nosičů a formáty záznamů. Zařízení se větví do dvou směrů. Jedním jsou osobní počítače s DVD přehrávači, jež zvládají i zvukově-obrazové nosiče CD-ROM či pouze zvukové disky - ať originální, nebo kopírované (lidově řečeno vypálené, tedy CD-R, CD-RW). Jestliže máte dostatečně výkonný procesor, operační paměť, grafickou kartu a zvukovou kartu, soustavu reproduktorů a monitor, můžete využívat možností DVD. Cena počítačových DVD mechanik klesá (dnes se pohybuje zhruba mezi čtyřmi až osmi tisíci Kč), kvalita roste; test některých mechanik najdete například v časopise PC magazine 11/2000.
Druhou možností je domácí AV (audiovizuální) centrum. Reprezentuje je dobrá televize, stolní DVD přehrávač, výkonný "dolby" zesilovač (případně zesilovač s rozhlasovým tunerem, tzv. receiver) a soustava speciálně rozmístěných reprobeden, které vás dostanou "dovnitř" zvuku. I tyto komponenty se v poměru ke svým uživatelským vlastnostem zlevňují. Časopis HiFi přinesl minulý měsíc test sedmnácti DVD přehrávačů, nejlevnější z nich (to neznamená nejhorší!) stojí 13 990 korun. Obrazové, ale zejména zvukové kvality těchto přehrávačů (nemluvě pak o celých AV centrech) jsou mnohem vyšší než u zařízení pro PC. Nejeden z testovaných přístrojů zvládne i "vypalované" disky, některé přehrávače včetně internetového formátu MP3. Stolní DVD přehrávač se tedy pro široké vrstvy (ne však pro skalní hifisty!) stává vážnou alternativou k dosavadním CD přehrávačům.
DVD formát, přesněji DVD-video formát, měl být na trhu uveden v roce 1996, ale ohlášky se poněkud protáhly. Ovšem od sedmadevadesátého roku patří k nejdynamičtějším produktům, jaké kdy spotřební elektronika měla. Podle statistik z USA zaznamenaly DVD přehrávače vyšší nárůst odbytu, než jaký vykazovaly videopřehrávače při svém nástupu v letech 1975-1977, a disky DVD dvanáctkrát předčily prodej klasických CD při jejich debutu v roce 1983. Odhaduje se, že při oficiálním uvedení v Česku (1997) si DVD přehrávač koupilo kolem tisíce zákazníků, letos by se prodej mohl vyšplhat až k hranici 20 tisíc prodaných přehrávačů (DVD mechaniky pro počítače v to samozřejmě nepočítaje). Vladimír Cabalka v časopisu Stereo & Video ze srpna letošního roku uvedl, že "pro americký trh bylo vydáno již přes 6500 titulů, pro japonský 3000 a pro náš 500".
Na doplnění konstatujme, že se objevily další odnože DVD: DVD-Audio (viz HiFi 11/2000), firma Sony přišla s technologií SACD (o ní letos najdete řadu informací a několik testů v obou zmíněných tuzemských "hi-fi" časopisech). Obě odnože, doplněné o příslušné přehrávače, dostávají záznam a reprodukci hudby na novou úroveň. Existují také už DVD-RW rekordéry, takže si můžete nahrát vlastní DVD disk; ovšem tato technologie k nám teprve pozvolna proniká a je zatím daleko dražší než DVD přehrávání.
