Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Tristana Tzaru se vyplatilo počkat

  0:35aktualizováno  0:35
Člověk zrozený z chaosu a jasu – tak se charakterizoval na počátku své tvůrčí cesty jeden z nejpodstatnějších autorů evropské literatury první poloviny 20. století: otec dadaismu Tristan Tzara (1896–1963).

Tristan Tzara | foto: Profimedia.cz

Teprve dnes, čtyřiačtyřicet let po jeho smrti, máme možnost sledovat vývoj tohoto génia v celku. Zasloužil se o to básník a překladatel Zdeněk Lorenc titulem Daroval jsem svou duši bílému kameni.

Přestože se Lorenc (1919–99) s Tzarou osobně setkal hned po druhé světové válce a jeho dílo sledoval a překládal víc než půl století, neměl to u zdejších romanistů snadné: už jeho prvnímu výboru Paměť člověka (1966) vyčítali přílišnou autorskou licenci a fatální nepřesnosti; třeba Petr Král na Lorencovu adresu řekl, že Tzaru "sice náruživě miloval, básně mu ale bezpříkladně zmasakroval".

A to měl Zdeněk Lorenc k básníkovi blízko i tvůrčím naturelem: oba inklinovali k poezii diktované náhodou a nevědomím, k lyrickým textům, v nichž se romantická smyslovost kříží s absurdním humorem. Nynější výbor, který čekal na vydání desítky let, tak za originálem kulhá – přesto si podstatnou část své výchozí magie uchoval.

Tristan Tzara, původem Rumun, začínal pod vlivem symbolismu. Lorenc však tuto etapu ve výboru pomíjí a uvádí čtenáře rovnou do středu dění: tedy do curyšského kabaretu Voltaire, kde se Tzara v únoru 1916 "sdružil s poezií, skandálem a vzpourou" – a vymyslel dadaismus.

Dada se v jeho textech demonstruje jako hra s myšlenkou i jazykem, jako smršť obrazného nonsensu, která vyvrací všechny milníky v dějinách literatury. "Inteligent, to je na nic," triumfuje básník, "co je vzácné a co má hodnotu, to je idiot."

V roce 1922 podává dada demisi a Tzara, který mezitím Curych vyměnil za Paříž, začíná koketovat se surrealismem a jeho zájmem o psychoanalýzu, snění, šílenství nebo kulturu primitivních společností. K veršům přidává prózy, dramatické texty i eseje a prvotní negativismus obrací konstruktivním směrem – k poetické harmonii. Nové období vrcholí sbírkou Přibližný člověk, skladbou o devatenácti zpěvech, kterou básník dokončil v roce 1931.

Vedle "přibližného" člověka však vstupuje na scénu také člověk politický: na přelomu 30. a 40. let Tzara přijímá komunismus (viz sbírku Samo slunce silnice rudá); na rozdíl od Eluarda nebo Aragona však nikdy nedovolil ideologii, aby ho připravila o jemnost vnímání a sugestivní obraznost.

Surrealistická představa poezie jako "neřízeného myšlení" doznívá i v pozdním Tzarově díle. V básních, které snímají úděl člověka filtrem jasnozřivosti a melancholie. Ale také v pronikavých studiích věnovaných prokletému básníku Villonovi. Tristan Tzara do konce svých dní "nepřestal otvírat dveře, všechny dveře" – čili hledat a objevovat.

TRISTAN TZARA - Daroval jsem svou duši bílému kameni
Překlad Zdeněk Lorenc. Concordia, 320 stran, doporučená cena 296 korun.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Haruki Murakami
RECENZE: Nový Murakami vystačí jen na půl hodiny, přesto je skvělý

Japonskému spisovateli Harukimu Murakamimu vychází v Odeonu další ilustrovaná povídka. Nese název Birthday Girl a přečtete ji za půl hodiny.  celý článek

Z nového celobarevného vydání Domečku pro panenky
Český Sandman už má Domeček pro panenky celý v barvách

Zatímco první české vydání zdobil surreálný obraz domečku, to nynější na obalu doprovází doslova hororová panenka. Řeč je o druhé knize Sandmana nazvaná právě...  celý článek

Spisovatelka Leila Slimani
Sex tu ovládl peněženky, v Maroku se za něj ženy stydí, říká spisovatelka

Leila Slimani je spisovatelka francouzsko-marockého původu. V češtině jí letos vyšla kniha Něžná píseň. Chůva v ní zavraždí dvě malé děti.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.