Ukázky z CD Petr Poláček a Iluze najdete ZDE
Ve spojení s rockovou energií může být z Poláčka sopka, stačí na desce slyšet starou pecku Keep The Faith od Bon Jovi. Bytelná píseň zpěváka pozvedla do výšin, ve kterých mohl jeho hlas excelovat.
Vydařila se také skladba You Can Only Smile, již napsal Štěpán Smetáček a která zpěváka přirozeně směruje k tvrdému, melodicky chytlavému refrénu.
Podobně jako hutná a zároveň zpěvná píseň V noci ukrytý, která zní téměř jako hymnus a jež pochází z dílny kapely.
Poprockový styl, který má Petr Poláček rád, je docela náročný. Vyžaduje pompu i střízlivost, absolutní odevzdanost písni i nadhled.
Když zpěvák příliš "zatlačí" na jeden akcent, může i výborný song vykolejit. Ve slaďáku Srdce prodávám, který je českou verzí hitu Bryana Adamse (Everything I Do) I Do It For You, se zpěvák docela vykoupal.
Nic nového nepřidal, spíše zaplavil posluchače emocemi, loudivými tóny a okoralými frázemi o pravdě a srdci. Výkon hodný spíše krále tancovačky.
Průměrnou skladbu Tma a zář si napsala kapela sama a výsledek je skoro stejný: utahaná píseň zahuštěná smyčci, která se prolamuje pod tíhou závažných myšlenek ("čas je hluboko v nás, bolest, co nepřekonáš").
Může to být muzikantský vzestup i pokles, zachycený v jedné písni Snad se mi zdáš. Ta má správně ostrý a monumentální refrén, ovšem zbytek písně odsypává v jakési nevzrušivé uniformitě.
Na skladbách V očích mých nebo Za hlavu, které vznikly v Poláčkově kapele, je znát klopotná práce nebo snaha vystavět písně podle určitého žánrového vzoru (Ty). Další slabinou jsou i spíše konvenční texty.
Série nevyvážených skladeb stahuje Poláčkovo album do podprůměru, jiné je naopak povznášejí. I když se producenti snažili, výsledný dojem je spíše nemastný neslaný.
