"Díky za všechny chvíle, které jsme s tebou mohli strávit, a to nejen na jevišti," řekl při smutečním obřadu za herecký soubor Igor Ondříček. Jeviště s rakví zaplavily květiny, které se objevily také na ulici před divadlem. Pardus tam má na "chodníku slávy" Městského divadla otisk dlaní.
Divadelníci v proslovech zdůrazňovali Pardusovo kamarádství a smysl pro humor. "Dobrá nálada z tebe vyzařovala na kilometry," zavzpomínal Pardusův častý herecký partner Zdeněk Junák. Prý na přání zesnulého pronesl nad rakví i Pardusův oblíbený židovský vtip.
Jan Grygar za Hereckou asociaci označil Parduse za jedinečného a osobitého herce. "Dokázal povýšit obyčejné na výjimečné," podotkl Grygar. Všichni řečníci smutečního obřadu se jen těžko bránili slzám. Grygar připomněl, že letos již brněnská divadla navždy opustili také Ladislav Lakomý a Karel Janský. "Je to smutné jaro pro brněnskou kulturu," řekl Grygar.
Pardus začínal spíše u komediálních rolí, s věkem a zkušenostmi pak přicházely i vážnější úlohy, například Jago v Shakespearově Othellovi. Největší úspěchy sklidil na jevišti svého domovského divadla v titulní roli hry Smrt Pavla I. od Dmitrije Merežkovského. Díky strhujícímu podání vnitřně rozervaného ruského cara dostal obě prestižní herecké ceny za rok 2007.
Rodák z Uherského Hradiště nastoupil do Městského divadla Brno v roce 1982, hned po studiích na Janáčkově akademii múzických umění. Kromě Smrti Pavla I. kritici v posledních letech ocenili například jeho výkon v roli židovského herce Arthura Kirsche v dramatu Felixe Mitterera V jámě lvové. Role mu vynesla Cenu Českého divadla a cenu diváků Městského divadla Brno pro nejpopulárnějšího herce.
Pardusova filmová a televizní dráha začala už na sklonku 60. let, kdy se objevoval v dětských rolích, například ve dvoudílném filmu Babička. Později hrál v televizních pohádkách a seriálech z brněnského studia České televize. Kromě Četnických humoresek se jeho tvář objevila třeba v seriálech Černí baroni, Konec velkých prázdnin a naposledy Okno do hřbitova.
