Rozporuplný titul režiséra Václava Věžníka a scénografa Ladislava Vychodila i tak nabízela opera sedm sezón od roku 1993. Diváky zbožnovaný a vyhledávaný kus postrčil k derniéře právě nezájem publika.
"Také benátská premiéra la Traviaty v roce 1853 skončila naprostým fiaskem. Lidé bučeli, a když hlavní hrdinka umírala, dokonce se zlomyslně smáli," připomněla dramaturgyně Patricie Částková historické souvislosti jednoho z nejhranějších operních titulů současnosti. Důvodem škodolibých reakcí posluchačů prý tenkrát byl fyzický zjev korpulentní zpěvačky. "Tato kyprá a životem kypící dáma, jak ji zachytily i dobové fotografie, prostě nepřipomínala souchotinami strhanou Violettu," usmívá se Částková.
Nezvykle brzký návrat k Verdiho nejslavnější opeře vidí Kyzlink prostě: "Traviata do našeho repertoáru prostě patří."
Předchozí moderní přístup k řešení scény by mělo vystřídat umírněnější a klasičtější řešení celého kusu. Dobově přesně usazené kostýmy a kulisy vytvořila Jana Zbořilová. "Nešli jsme cestou překotných aktualizací,"uvedl režisér Zbyněk Srba.
Tragický příběh mladé prostitutky režisér nepovažuje za skandální jako v době vzniku, spoléhá se ovšem na jeho nevyčpělou sílu. "Navíc společenský cynismus a povrchnost provází i naši společnost," vyjmenovává režisér témata opery, která mu přijdou dnešní.
Na operu prý Srba, který se věnuje činohře, pomýšlel už dlouho. "Hudba ve všech mých inscenacích hrála vždy podstatnou roli," komentuje pocity ze změny divadelní žánru. Odmítá srovnání s konjunkturou českých činoherních režisérů, kteří se v tuzemsku zhusta věnují právě opeře a jejichž inscenace často budí rozruch. "Kvalitních odborníků je prostě nedostatek," vysvětluje tento fakt Kyzlink.
 Po roce mohou návštěvníci brněnské opery znovu zajít na slavnou Verdiho operu La Traviata. Verdi se ve svém nesmrtelném díle inspiroval Dumasovým románem Dáma s kaméliemi. Snímek zachytil Milana Vlčka v roli Alfredo Germont a Yvettu Tannenbergerovou jako Violettu. |
