Miroslav Verner (1941) vystudoval egyptologii a prehistorii na Filozofické fakultě UK v Praze. „Ke studiu egyptologie jsem se v roce 1960 dostal určitou shodou okolností,“ zavzpomínal v on-line rozhovoru na svoje egyptologické začátky.
„Z politických důvodů jsem se po maturitě nedostal na studium a teprve po dvou letech dělnické praxe mně to bylo umožněno. Právě v tom roce, tzn. 1960, se poprvé po deseti letech otevírala na Filozofické fakultě UK egyptologie. Mne vždycky zajímaly dějiny a jazyky starověkého Předního Východu, a tak jsem byl zařazen do otevíraného ročníku egyptologie. Nikdy jsem toho nelitoval, egyptologie je velmi zajímavá.“
Od roku 1966 Miroslav Verner pracuje v Egyptologickém ústavu FF UK, v letech 1975 až 2000 byl jeho ředitelem. Egyptologii přednáší od roku 1971, v roce 1993 byl jmenován profesorem. Vyučuje rovněž na zahraničních univerzitách, je hostujícím profesorem univerzit v Hamburku, Vídni a Káhiře.
Na archeologických pracích v Egyptě se podílí již od roku 1964, od roku 1976 do současnosti vede české vykopávky na rozsáhlé koncesi v Abúsíru. Zabývá se především archeologií, historií a paleografií Egypta v období 3. tisíciletí př. Kr. se speciálním zaměřením na archeologii doby stavitelů pyramid.
Je členem komise UNESCO pro Muzeum Núbie v Asuánu a Muzeum egyptské civilizace v Káhiře, členem řídícího výboru Mezinárodní asociace egyptologů a čestným členem Německého archeologického ústavu a Rakouského archeologického ústavu.
Vydal dvanáct vědeckých monografií a přes sto vědeckých článků. Dlouhodobě se podílí také na popularizaci egyptologie prostřednictvím knih, článků i televizních pořadů. Jeho nejnovějšími pracemi jsou knihy Pyramidy (Academia 2008, druhé přepracované a doplněné vydání), shrnující nejnovější poznatky o pyramidách, a Objevování starého Egypta (Paseka 2008), zabývající se padesátiletou prací českých egyptologů. - více zde
Profesor Verner odpovídal čtenářům i na otázky, které ryze odbornou egyptologii přesahují: „Film Mumie, respektive Mumie se vrací jsem s určitým sebezapřením viděl z čistě profesionálních důvodů. Musím přiznat, že podobné filmy nevyhledávám, na starém Egyptě a jeho pozoruhodných dějinách a velkolepém kulturním a historickém odkazu mne zajímají jiné věci.“
Vyvrátil také některé mýty, které jsou na historii starého Egypta navázány: „Lidé, kteří se zúčastnili odkryvu Tutanchamonovy hrobky a kteří v následujících letech zemřeli, nebyli postiženi žádnou kletbou, zemřeli přirozeným způsobem. Na kletby faraonů nevěřím. Vždyť archeologové klid mrtvých faraonů neruší, ba naopak zachraňují zbytky jejich hrobů už dávno v minulosti generacemi zlodějů zdevastovaných.“
