Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Kampě se potkávají Kupka a Mondrian

  4:00aktualizováno  4:00
Dva významní umělci, vrstevníci a především průkopníci abstraktního malířství František Kupka a Piet Mondrian se potkávají na společné výstavě v pražském Muzeu Kampa.

František Kupka: Abstraktní kompozice | foto: I. Art Consulting

Zatímco nizozemský malíř Piet Mondrian (1872-1944) v raném období své tvorby rád zobrazoval krajinu, František Kupka (1871-1957) se jí věnoval jen příležitostně. Podle něj bylo úkolem výtvarníka vytvářet vlastní dílo a ne kopírovat přírodu, kterou navíc nelze vystihnout lépe, než to dělá ona sama.

Nicméně třebaže měli tito dva umělci v lecčems pravděpodobně rozdílné názory, měli i mnoho společného. A především dospěli vlastními cestami ke stejnému výtvarnému projevu - k abstrakci. Jejich osobitou cestu k ní mapuje nynější výstava.

Setkali se v Paříži?
Díla Kupky a Mondriana se na expozici představují ve vzájemném dialogu. Velký důraz je kladen na jejich raná období, především tvorbu prvních dvou desetiletí 20. století. V jejich tehdejších pracích lze navíc sledovat zajímavé souvislosti. Oba například nezávisle na sobě vystavovali svá první k abstrakci směřující díla na pařížském Salonu nezávislých (Salon des Indépendants) v roce 1912.

Kupka žil v Paříži už téměř šestnáct let, Mondrian se tam oficiálně stěhoval. "Nevíme, jestli se vůbec znali, ale museli o sobě vědět. Měli společného přítele, malíře a kritika Thea Van Doesburga, který dokonce v roce 1924 napsal oslavný článek ke Kupkově pařížské výstavě," uvádí kurátorka výstavy Meda Mládková.

Na Kampě jsou obrazy umělců uváděny zpočátku postupně v jednotlivých místnostech, posléze společně, aby vynikly jejich přístupy. Začíná se u krajinomaleb. Mondrianovy zaplňují celou místnost a jsou charakteristické holandskými sceneriemi - širými lány se siluetami stromů, domů či větrných mlýnů. Kupkovy krajiny (ze Švýcarska) jsou zde jen dvě. Mnohem víc ho totiž lákala figura - ať už vlastní manželky ve vodě (Studie k Vodě. Koupající se, asi z let 1906-1907), kabaretní tanečnice (1900) či pařížské prostitutky (Gigolette, kráva 1910), kterou prodloužením linie krku promění v hrdou Řekyni.

Hledání nového
V dalších prostorách je patrné, jak se oba autoři pomalu odpoutávají od realismu. Kupka se snaží zachytit hudbu, její rytmus a vibraci i v každodenní situaci - jak naznačuje jeho obraz Tržiště (1912-13). Když tvoří, poslouchá muziku a obzvlášť rád Bacha. I z Mondrianova ateliéru se neustále ozývá hudba. A proto i atmosféru výstavy podkresluje hudební doprovod.

Vývoj obou umělců k abstrakci pokračuje - Kupka i Mondrian se snaží vyjádřit "esenci přírody skrytou v realitě". Na Kupkových plátnech lze vystopovat abstrahované figury - například v díle Amorpha, Teplá chromatika (1911-1912) je ještě patrná silueta dívky trhající květinu.

Mondrian proměňuje v geometrické kompozice své kranení jiny či stromy - Kompozice XIII (1913). Závěr přehlídky pak přináší Mondrianova nejproslulejší díla - kompozice s různými barvami z dvacátých let - a Kupkovy Studie pro Kruhovité a přímočaré (1928-30) či Album abstrakce z let 1928-1932.

Vystavené obrazy Františka Kupky jsou přímo ze sbírky muzea - Nadace Jana a Medy Mládkových. Téměř dvacítka Mondrianových maleb je zapůjčena ze tří významných evropských sbírek. Podle pořadatelů se u nás jeho tvorba v takovém rozsahu představuje poprvé.

František Kupka/Piet Mondrian
Muzeum Kampa, Nadace Jana a Medy Mládkových, U Sovových mlýnů 2, kurátorka Meda Mládková. Výstava trvá do 29. července, plné vstupné 120, snížené 60 korun, www.museumkampa.cz





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karbon, Zdeněk Burian
Dorotheum otevírá podzimní aukční sezonu. Láká na Buriana i Muziku

Astronomický podzim je tu a s ním přichází i začátek sezony v pražském Dorotheu. Aukční dům tentokrát zahajuje dražbou, které kraluje olej Hlava s kloboukem z...  celý článek

Skica, která by mohla být předlohou Mony Lisy od Leonarda Da Vinci.
Leonardo Da Vinci možná Monu Lisu původně nakreslil bez oblečení

Italský malíř Leonardo da Vinci si možná Monu Lisu, patrně nejslavnější portrét všech dob, nejdřív načrtl uhlem jako nahou ženu. Experti v pařížském muzeu...  celý článek

Z výstavy Zuzany Mináčové Jak to bylo za komunismu
OBRAZEM: Za mír a socialismus. Snímky připomínají, jak to bylo za komunismu

Očima fotografky Zuzany Mináčové diváci nejčastěji spatřují světové filmové hvězdy, mj. Roberta de Nira, Michaela Douglase nebo Sharon Stone. Téma výstavy Jak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.