A jeho "zdrojem" mohla být i disidentská ikona, vydavatel známého exilového časopisu Listy Jiří Pelikán. Informace o tom nyní přinesl list Berliner Zeitung.
Stárek instruoval Zilka
Grass se má k aféře vyjádřit v pátek na právě začínajícím knižním veletrhu v Lipsku. Německou ministryni spravedlnosti Sabine Leutheusser-Schnarrenbergerovou už požádal, aby mu byl umožněn přístup do spisů západoněmecké bezpečnosti. "Chtěl bych mít celoněmecký pohled. Předpokládám totiž, že jazyk informátorů spolkové zpravodajské služby se občas příliš nelišil od toho, co se objevovalo ve východním Německu," cituje Grasse Berliner Zeitung. Spisovatel měl prý už dlouho podezření, že je v hledáčku na obou stranách Německa.
"Nepřekvapuje mě to. Grass byl tak výrazná osobnost, že na něj donášel kdekdo," říká bývalý velvyslanec v Německu František Černý. "Měl i řadu ideologických sporů, třeba s Pavlem Kohoutem. A v československé emigraci byly i pokřivené charaktery." Že by však informace na Grasse vědomě dodával i Pelikán? "To neměl zapotřebí," tvrdí Černý.
Loni však MF DNES přinesla zprávu o tom, že právě s Pelikánovým přispěním nalákala StB na východ roku 1960 západoberlínského studentského funkcionáře Dietera Konieckého. Toho pak zatkli a v Praze odsoudili k desetiletému vězení.
Berlínský list se odvolává na českou historičku Martu Markovou žijící v Německu. V americkém Stanfordu narazila na pozůstalost agenta Stárka, který zemřel roku 1994 ve Spojených státech. V archivu byly kopie Stárkových německých hlášení – na bílém papíře s širokým okrajem, určeným pro další poznámky.
Jiří StárekSvou kariéru začínal v 50. letech u komunistické StB, která ho roku 1964 vyslala do Vídně. Měl tam zvláštní úkol: instruovat někdejšího ředitele televizní stanice ORF a pozdějšího vídeňského starostu Helmuta Zilka. Jak loni zjistila MF DNES, Zilk od roku 1965 spolupracoval s StB a dostával za to desítky tisíc šilinků. Okolnosti Zilkových špionážních aktivit byly zveřejněny díky zpřístupnění tajných spisů. Zilkova agentská činnost skončila v srpnu 1968, kdy do Prahy vtrhly sovětské tanky a Stárek utekl na Západ. |
Pelikán mohl být "pětka"
Podle Berliner Zeitung nasvědčuje mnohé tomu, že se Stárka po jeho emigraci "ujala" západoněmecká zpravodajská služba. Z jejího pověření Stárek sledoval československé emigranty na Západě i levicovou scénu v Německu a Rakousku, v níž se pohybovalo mnoho českých umělců.
Jako jeden z nejdůležitějších pramenů se přitom v jeho hlášeních objevuje osoba s označením "05".
Historička Marta Marková ze svých zjištění dovozuje, že by s velkou pravděpodobností mohlo jít právě o Pelikána, jenž byl v 60. letech ředitelem Československé televize a po srpnu emigroval. V Římě pak roku 1971 založil vyhlášený literární časopis Listy, jímž se inspiroval i Grassův čtvrtletník L 76.
I tam se zpočátku měli Stárek a Pelikán osobně angažovat, podle Berliner Zeitung se účastnili diskusí s Grassem a Böllem. Původní koncepce časopisu však záhy vzala zasvé a Stárek v jednom z hlášení informoval, že půjde o "zcela německý časopis, v jehož redakci nebudou zastoupeni žádní českoslovenští emigranti".
