Na Frankfurt dolehly potíže knižního trhu

Ani letos knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem nevybočil ze scénáře posledních let. Opět se tu sešli nakladatelé, knihkupci, autoři, čtenáři, žurnalisté a vůbec všichni, kdož se točí kolem nejstaršího média v očekávání nových titulů, zajímavých osobností a trendů. Kdo v tomhle stále prosperujícím byznysu něco znamená, nemůže tu přece chybět a nebýt viděn.

Poklesy a šetření

Důkladné statistiky kromě čísel o vzrůstající návštěvnosti i celkové produkci letos doznaly, že nakladatelů přijelo méně a že knižní trh poznamenala recese. To platí především o německém trhu; neúčast domácích nakladatelů byla vyšší než zahraničních. Kromě problémů německé ekonomiky a proměny marky v euro, jež ceny knih zvedly, přibyly i problémy s odbytem. Nakladatelé v Německu se proto - stejně jako v Británii, USA či Francii - sdružují do velkých celků, aby čelili problémům, které důvěrně zná i český trh.

Nastal totiž razantní pokles nákladů prodaných knih. Tudíž se šetří na výdajích spojených s jednotlivými tituly. S tím souvisí i trend produkovat více titulů, ale právě v menších nákladech. Takže počet novinek byl na výstavišti zase o něco hojnější než loni.

Nabídka to byla rozmanitá. V tak tvrdé konkurenci pak logicky dominovaly nápad, invence a pohotovost. Z obálek zhlížely prověřené historické veličiny, ale i politici a současné mediální tváře: letos hlavně Saddám Husajn a Harry Potter. Krásná literatura si sice udržuje své postavení, ale stále více prostoru na frankfurtském výstavišti i světovém trhu zabírá široká a těžko definovatelná oblast literatury non fiction.

Šetří se i na veletrhu, i když velké nakladatelské domy nadále nabízejí tituly a prezentují autory velkolepým způsobem. Celkově však ubývá zvučných jmen, která se tu pravidelně prezentovala, a tak se nakladatelé v posledních letech obracejí přímo na čtenáře se sugestivní výzvou: Hledáme nové autory! Letos se slogan změnil: společně s hezkou ženskou tváří se ve Frankfurtu hlásalo, že se hledají autorky. I to je trend: rozruchu okolo radikálních feministek je v současnosti sice už méně, avšak autorek skoro ve všech žánrech výrazně přibylo.

Zpět k papíru

V roce 1993 přivítal ředitel veletrhu Peter Weidhaus nástup elektronických médií jako "nový obchodní rozměr, jenž otevře základy nakladatelského podnikání o další oblast".

V dalších letech se žurnalisté na téma takzvaných e-booků vrhli, aby se později opět vraceli k tradiční, papírové formě. Elektronická kniha se uplatnila spíše v informativní, vzdělávací rovině. Skromnější prostor, jenž byl virtuálním textům vymezen v hale číslo čtyři, odpovídal současnému zájmu a postavení.

V horním patře haly číslo čtyři se pak spojila nakladatelství zaměřená na umělecké publikace, plakáty či kalendáře. Němečtí nakladatelé společně sídlili v lehce futuristické a velmi působivé hale číslo tři, jež vznikla předloni. Anglicky mluvící země si pro sebe vyhradily halu číslo osm. Novináři měli tiskové centrum v nové hale číslo jedna, kde se představuje každý rok určitá země se svou knižní produkcí. Nyní to byla Litva, avšak středisko působí studeně, cize a odtažitě.

Český stánek se nacházel v hale číslo pět: neztratil se, ale ani nijak nevynikal. Prezentace českých autorů - letos nás zastupovala pouze Daniela Fischerová - byla více než skromná. A doba, kdy se Česká republika představí podobně jako Litva, je asi v nedohlednu.

Ve Frankfurtu přibyl další mrakodrap, avšak veletržní věž u bran výstaviště bdí nad řádem věcí. Přes pokračující globalizaci panoval na veletrhu v "německém New Yorku" zdravě konzervativní přístup. Od roku 1949, odkdy se datuje novodobé pokračování pětisetleté tradice, zažil největší a nejprestižnější knižní veletrh na světě daleko hektičtější chvíle, více problémů i vzruchu, než tomu bylo letos. Jenže ona je to solidně zavedená instituce, kterou jen tak něco nevyvede z jistoty a klidu.

 Nakladatelů bylo méně, ale lidé přišli
Přes počáteční obavy skončil čtyřiapadesátý ročník knižního veletrhu ve Frankfurtu s relativně dobrým skóre. Kvůli tíživé hospodářské situaci v Německu sice přijelo méně vystavovatelů než loni - celkem 6375 účastníků ze sto deseti zemí, přičemž největší propad byl zvláště u domácích nakladatelů. Ale návštěvníky to zřejmě neodradilo. Od středy, kdy skleněný mamut poprvé otevřel brány, do pondělního odpoledne přišlo 265 tisíc lidí, což je o 2,6 procenta vyšší číslo než loni. Tradičně nejsilnější je víkend: výstaviště je po dnech vyhrazených jen odborníkům z knižní branže totiž přístupné i veřejnosti. Jen v neděli podle profesního listu Börsenblatt přišlo téměř padesát tisíc lid; jednodenní vstupenka stála 7,50 eura. Už od roku 1950 se v rámci veletrhu uděluje Mírová cena německého knižního obchodu, kterou tentokrát získal jedenasedmdesátiletý nigerijský spisovatel Chinua Achebe. K ocenění, které v minulosti připadlo i Astrid Lindgrenové či Václavu Havlovi, se váže finanční odměna ve výši 15 tisíc eur. Porota spisovatele charakterizovala jako "jeden z nejsilnějších, a přitom subtilních hlasů Afriky v literatuře 20. století".
(aho) 

Nic než já. Dieter Bohlen, člen kapely Modern Talking, a hlavně playboy, na veletrhu propagoval svou autobiografii Nic než pravda, snůšku historek ze showbyznysu.