Na druhé straně je pátým celovečerním filmem čtyřiatřicetiletého německého režiséra tureckého původu Fatiha Akina, který si vydobyl celosvětové renomé snímkem Proti zdi z roku 2003, za který získal Zlatého medvěda na Berlinale a odnesl si ocenění pro nejlepší film z Evropských filmových cen.
Stejně jako v Proti zdi i v tomto filmu hraje velmi výraznou roli téma smrti a schopnosti člověka se s ní smířit, důležitý je ovšem i pohled na propojující se kultury evropského Východu a Západu. "Narodil jsem se v Německu, avšak rodiče mě vychovali jako Turka. Turecká kultura byla vždycky součástí mého života a už odmala jsem tam s rodiči každé léto jezdil. A vzhledem k tomu, že stojím mezi těmi dvěma kulturami, je přirozené, že mezi nimi stojí i mé filmy,“ říká režisér.
Ali je vdovec a žije v Německu. Připadá si sám a tak se jednoho dne rozhodne, že do svého domu pozve tureckou prostitutku Yeter a bude jí za společnost platit. To se nelíbí jeho synovi, profesoru turečtiny Nejatovi. Názor změní, když se dozví, že otcova přítelkyně posílá do Turecka peníze, aby její dcera mohla studovat. Její smrt, zaviněná prchlivostí otce, postaví mezi něj a syna hráz. Otec je odsouzen a Nejat odjíždí do Istanbulu hledat dceru Yeter.
Netuší, že dívka Ayten jako politická aktivistka uprchla před tureckou policií do Německa, kde se spřátelila s německou studentkou Lotte. Když je Ayten zatčena německou policií, vyhoštěna zpátky do Turecka a uvězněna, Lotte se za ní přes odpor své matky vypraví a zákonitým dílem náhody se setká s Nejatem, který v Istanbulu zůstal.
Režisér Akin spolu se svým kameramanem pečlivě a s odstupem sledují, jak se turecká kultura mísí do německé, jak opanovává hlavně zapadlá místa na předměstích velkých měst. Samozřejmě si také nemohou nevšímat, jak nebezpečno je pro příslušníky těchto dvou etnik v uzavřených ghettech těch druhých. Turecko do sebe nasává západní vlivy, ale stále je jakoby zahleděné do sebe. Cesta do Turecka je tak cestou do téměř pohádkového světa ovládaného podivně nahodilým řádem.
"K Turecku cítím lásku i nenávist. Nenávidím tamější politiku, ten jejich nacionalismus. Miluji tu zemi, ale natáčet tam vyžaduje hodně energie, slz a krve. Když je ve filmu před Ayten zatčen politický aktivista, dav nadšeně jásá. Smutné je, že při zkouškách komparzisti tleskali zcela automaticky. Tohle se může stát jen v situaci, kdy je zatýkán někdo, kdo je považován za nepřítele státu,“ říká režisér.
„Měl jsem pocit, že abych dospěl, musím natočit tři filmy. Můžete jim říkat trilogie, ale v zásadě je spojují jen témata lásky, smrti a zla. Proti zdi byl o lásce a Na druhé straně je o smrti. Tímto filmem se dostávám na další úroveň, ale stále postrádá něco, co bude v tom třetím, v tom o zlu," vysvětluje Fatih Akin.
"Myslím si, že všechny války na světě pramení z toho, že lidé nevyužívají lásku tak, jak by měli. Zlo je podle mě produktem lenosti. Je snazší někoho nenávidět než jej milovat. Tyhle tři filmy jsou jako můj domácí úkol, pak se můžu pohnout někam dál. Možná k žánrovým filmům, k film noir, westernu nebo hororu.“
Na druhé straně
(Auf der anderen Seite), Německo/Turecko, 2007, 122 min, scénář a režie: Fatih Akin, hudba: Shantel, hrají: Nurgül Yeşilçay, Baki Davrak, Patrycia Ziolkowska, Nursel Köse, Hanna Schygulla, český ditributor: bontonfilm, česká premiéra:
15. listopadu 2007
