V září nakladatelství Argo uvede na trh knihu nazvanou Obraz a jiné povídky, ve které Singer vykresluje tužby a vášně jednotlivých postaviček žijících v židovské komunitě.
Specifikem Singerových děl jsou iracionální a mystické prvky, vše ale na pozadí skutečného světa a vlastních prožitků. Čtenář v díle tohoto vášnivého vypravěče často stěží rozeznává hranici "normálního" světa.
Možná proto, že svět, ze kterého Singer nejvíce čerpal, vlastně tak úplně "normální" nebyl.
Singer, nositel Nobelovy ceny z roku 1978, se narodil 14. července v polském městečku Leoncin v rodině chasidského rabína a vyrůstal v ortodoxní komunitě polských Židů.
Náměty svých děl čerpal nejvíce právě v chasidských obcích, inspirací mu byla meziválečná židovská Varšava i život židovských přistěhovalců v New Yorku.
"Psát v jidiš znamená být dokonalý na 150 procent, protože 50 procent se ztratí při překladu," říkával Singer na adresu jazyka východoevropských Židů. Nobelovu cenu také bral jako poctu tomuto jazyku.
V roce 1935 odešel před blížící se pohromou do USA. Zásluhu na tom, že unikl nacistickým vyhlazovacím táborům, má jeho o jedenáct let starší bratr a spisovatel Jošua (zemřel v roce 1944).
Jeho pomocí Isaac přičichl ke psaní a Jošua, který byl redaktorem jidiš časopisu Literarishe Bleter, také svého bratra zaměstnal v roce 1923 jako korektora.
Singer debutoval románem Satan v Goraji, který jako jediný vyšel ještě v Polsku. Děj knihy se odehrává v tragických dobách pogromů, kdy útrapy vrhaly část Židů do osidel falešných mesiášů. První výraznější úspěch mu přinesla Rodina Moskatova (1950), která se zabývá osudem tří generací varšavských Židů. Stejně tematicky zaměřené byly také romány Sídlo (1967) a Statek (1969).
Singer se však nespokojil jen s romány a povídkami, napsal také autobiografii (Láska a vyhnanství), třebaže prohlašoval, že "pravdivý příběh lidského života nemůže být nikdy napsán, neboť to není v moci literatury".
Cizí tematikou mu nebyl ani sex, za což byl často kritizován. Napsal také několik knížek pro děti a mnoha jeho texty prostupuje odpor k týrání zvířat.
Ať se však jeho příběhy odehrávaly kdekoli, hrdinové mají vždy něco společného: prožívají pocit viny a pochybností kvůli svému vztahu k náboženství a tradicím.
"Svět byl stvořen ke zkoušce svobodné vůle a synové Adamovi musí neustále volit mezi dobrem a zlem," říkal. Možná právě proto stále přitahuje čtenáře po celém světě.
