Zaznělo asi dvacet písní, z nichž většinu napsala osvědčená dvojice Ondřej Soukup a Gabriela Osvaldová.
Zpěvačka představuje nespokojenou hvězdu zvanou Ona, která hodlá přepsat svůj osud. A tak se vrátí v čase až k době, která předcházela jejímu početí.
"Já si svoje rodiče vychovám sama," říká. Chce hlavně změnit život svého bohémského otce, aby se pak zrodila jiná, lepší.
Překvapivá dějová linie servíruje spoustu vtipných situací, které Lucie Bílá výtečně uzpívala, ale v dialozích či monolozích neuhrála.
Přísně stylizovaná komediální role ji trochu zavalila. Navíc Procházkův brilantní text, který zpěvačce asi nejde moc do pusy, zkrotil až k monotónnosti její obvyklou živelnost. Vždyť se nedokázala pořádně pohádat ani s manželem (On), jehož potřeštěnost si vychutnal Vilém Čok.
Jednu chvíli však Ona vypískla zahanbením, že zapomněla text role, a hodila si přes hlavu jakousi utěrku. V tomto krátkém momentu matná slupka jejího výkonu pukla a na scéně se objevila opravdová Lucie Bílá.
Jiný muzikál by jejím neherectvím utrpěl, ale to by se nesměl jmenovat Láska je láska. Lucie Bílá byla obklopena předivem živého představení plného barvitých panoptikálních výstupů, písní či rozkošných postav, které ji podržely.
Zazářil herecký talent Martina Pošty. Ten naprosto splynul s rolí tatínka, světáka i skladatele, jenž se motá dějem jako udivený Medvídek Pú.
Dobře mu sekunduje maminka (Helena Dytrtová) coby pradlena. Svou chudobu připomene i suchým krajícem, jímž demonstrativně zamává.
Podobně křiklavými, vtipně jednoduchými detaily či hláškami ("proletáři jsou bez šarmu a šarmantní lidi bez peněz") žene autor komedii k dalším písním a výbuchům smíchu. Aby vyostřil beztak třeskuté situace, Procházka povolal i Vávru z klasické Maryši.
Lidově řepácký Vávra (Radim Kalvoda), obutý do dřeváků, chce také přepsat svoji roli, avšak skončí v náruči Eržiky (Michaela Zemánková), která je sice děvka, ale vlastenka. Jak se na muzikálový kus sluší, každý si nakonec někoho najde.
I vysloužilý anděl Amor (Kamil Střihavka), jehož roli inspirovala píseň Amor magor. Mezi matadory se neztratil ani drsný kluk Jan Battěk, střílející prakem, který představuje zpěvaččina tatínka v dětství.
Vcelku platí, že ze zpěváků se v muzikálu Láska je láska stávají obstojní herci. I s písněmi si autoři pohráli a využili je pro další komediální scény.
Například smutný hit Vokurky, který vypovídá o rozpadu vztahu, se v textu proměnil v zábavný song o rodící se lásce.
Ačkoli na scéně vládne hemžení postav, vypointovaná konverzační fraška působí velmi celistvě, jako by představení vznikalo rovnou s písněmi.
Neméně důležitá je další věc: takový průvan humoru nezažil ještě žádný český muzikál. Láska je láska znamená velké osvěžení.
