Podobné úvahy vedly také domácí skeptiky k názoru, že u nás zatím nepůjde toto dílo úspěšně inscenovat.
Hned na začátek je dobré říci, že se mnohé podařilo zvládnout tak, aby muzikál zaujal i diváka, který hledá rafinovanější a především divadelnější zábavu.
Cats v sobě nemají příběh s velkolepým epickým rozměrem. Je to revuální sled kočičích charakterů, které v krátké scénické skeči - písni vyprávějí životní minipříběh.
Michael Prostějovský se zdařile vyrovnal s originální předlohou T. S. Eliota a nezůstává nic dlužen pověsti, kterou získal přebásněním Jesus Christ Superstar.
Jen je škoda, že těmto textům zatím není místy rozumět, protože se zpěv ztrácí v akusticky nevlídném prostoru divadla. Hudební nastudování Oty Balage má překvapivě daleko jednodušší až rockovější švih s energií, která inspiruje i samotné herce a tanečníky.
Ti, kteří už dílo někdy slyšeli, budou možná postrádat některé nástroje z původní orchestrace, jež nahradily syntetické klávesy.
Je třeba ocenit, že mezi jednotlivými alternacemi divák nemusí hledat tu lepší, protože se až překvapivě podařilo zachovat vyrovnané obsazení - i když u některých protagonistů je ještě slyšet ostych z náročné pěvecké linky.
Povedený je Rambajztág Romana Říčaře, který, ač měl situaci zdánlivě ulehčenou efektně napsanou rolí, dodává svému kocourovi uličnickou marnivost více než vrchovatě.
Grizabella je jedinou z koček, jejíž příběh se prolíná celým muzikálem, a Yvetta Blanarovičová v této roli dokáže dojímat především skrze charakter své postavy.
V postavě kocoura Starobyla se vyrovnaně střídají Dalibor Tolaš a Zdeněk Plech, díky jejichž témbru dostává tato postava opravdu majestátní ráz.
Holešovické divadlo Milénium doposud mařilo všechny pokusy o oživení tohoto nevlídného prostoru. Původní scénografické řešení tvůrci nahradili půdou starého domu.
Dřevěné trámy a vchod, který s úvodními tóny předehry zaklapne mohutná deska jeviště, jsou oproti krámům a haraburdí ze smetiště prostě možnosti rozdělit scénu na členitější území.
Diváci tím bohužel přišli o překvapení, odkud se kočky objevují a mizí tak, jak to dělají ve skutečnosti.
Režisér Juraj Deák však dokázal to nejpodstatnější - aby z celého představení dýchala atmosféra přítulnosti tak, jak si to autor Cats přál. V mnohém je ještě co dopilovávat a říká se, že ideální tvar může divák vidět až po několika desítkách repríz. A Cats jsou muzikálem, který svého diváka hýčká v naději, že se přijde podívat i podruhé.
