Nejstarším kouskem je exponát zapůjčený z barokního divadla v Českém Krumlově: honosný kabátec operního pěvce s římskou přilbicí, čapkou a botami se zvířecími drápy. Vůbec nejstarší je pak kresba Giuseppa Arcimbolda, zřejmě zachycující první kostým u nás - návrh oděvu na rudolfinské městské slavnosti.
V největší míře se ovšem výstava věnuje meziválečnému období, kdy kostým přestává být co možná nejvěrnější kopií historických šatů. "Scénografii začaly ovlivňovat moderní výtvarné směry, nejprve art deco, pak kubismus, expresionismus," říká autorka výstavy Vlasta Koubská. "Některé proudy se však dlouho neudržely. Například v kubistických kostýmech, na kterých geometrické tvary vyztužovovalo množství různých drátů a lepenek, herci odmítali hrát."
U většiny dochovaných kostýmů se nepodařilo dohledat, kdo a v jaké hře jej nosil. Pouze některé znají své majitele - třeba roucho Aidy, v němž zpívala Ema Destinnová, nebo kroj Francka, který nosil Eduared Vojan v Maryše. Ještě složitější je prý shánění návrhů: "Ty vznikaly často jen jako pomocné kresby na balicím papíře nebo na kavárenských ubrouscích," konstatuje Koubská.
 J. Čapek - Hračková skříňka, 1925. |
 V. Hofman: Chastelard, 1924. |
 J. Wenig: Salome, 1928. |
 J. Čapek - Mluvící opice, 1925. |
 V. Hofman: Bouře, 1920. |
 X. Buguslavskaja: Balladyna, 1923. |
 F. J. Stubenrauch: Lov na lvy, 1826. |
