"Největší zájem byl o Letecké muzeum Kbely," uvedl Pavel Douša, koordinátor celé akce, během níž se otevřelo zdarma nebo za symbolické vstupné celkem 51 muzeí, galerií a dalších kulturních institucí.
V Kbelích mohli lidé přihlížet přistání a startu nejmodernějšího bojového nadzvukového letounu Jas-39 Gripen nebo si naopak prohlédnout nejstarší proudový letoun československého letectva Messerschmitt Me 262 B Shwalbe, který je jinak uschován v depozitáři.
Bylo kam vyrazit
Do sobotní sedmé hodiny večer, kdy se otevřou dveře jedenapadesáti muzeí, galerií a dalších kulturních stánků v metropoli, zbývá ještě třicet minut. Prostor před Rudolfinem v centru metropole, odkud startují speciální autobusové linky, které budou návštěvníky pražské muzejní noci zdarma rozvážet po městě, je však už teď přeplněn k prasknutí.
Desítky lidí třímají v rukou brožury s podrobnými informacemi a horlivě debatují, zda stihnou návštěvu kbelského letiště s vystaveným gripenem i prohlídku unikátní Pražské bible v Městské knihovně.
"Ještě nevím, do kterého muzea půjdeme, ale určitě jich projdeme několik," těší se Alena Tomečková z Prahy, která ještě čeká na kamarádku. To Hana Seidlová, která už společnici vedle sebe má, má jasno.
"Půjdeme na Pražský hrad," říká rozhodně. Pražské muzejní noci se účastní poprvé. "Kdyby se takováto akce konala častěji, bylo by to fajn," říká s úsměvem a mizí ve dveřích autobusu.
Místo sirek krajina
Tereza Šímová a Oldřich Bystřický si naopak oddychnou, až dnešní noc skončí. Pracují totiž jako externí lektoři Národní galerie a o sobotní noci mají v paláci Kinských na starosti výtvarnou dílnu nazvanou Krajina do kapsy.
"Lidé si u nás mohou vytvořit pomocí nůžek, papíru, ale i různých přírodnin svou vysněnou krajinu do krabičky od zápalek, kterou si pak odnesou domů," popisuje Tereza Šímová, zatímco doplňuje na stoly další materiál.
O tom, že zájem je velký, není pochyb. Přestože ručičky hodinek ukazují teprve čtvrt na osm a brány Národní galerie se otevřely před patnácti minutami, kolem dvou stolů v maličké místnosti v prvním patře se už teď tísní téměř dvě desítky lidí všech věkových kategorií.
A stejný obrázek byl k vidění celou noc i na všech ostatních místech v Praze. "No to je klasika," komentuje několik metrů dlouhou frontu lidí v Městské knihovně asi dvacetiletý mladík. Po krátké debatě se svou přítelkyní se vydává na výzvědy.
"To nemá smysl. Ta fronta je tak na hodinu," hlásí vzápětí a společně s dívkou odcházejí pryč. Kdyby se vrátil o pár hodin později, táhla by se fronta lidí až na chodník před budovou.
A na co se tu stojí? "Dnešním největším lákadlem je Pražská bible z roku 1488," vysvětluje mluvčí Městské knihovny Věra Voňavková a ukazuje směrem k frontě.
"Lidé mají jedinečnou možnost prohlédnout si nejstarší a nevzácnější památku, jakou má Městská knihovna ve svém fondu," pokračuje Voňavková.
Lidé zkoušeli i telegraf
Bibli vystavila knihovna teprve podruhé. "V roce 2002 byla kniha povodněmi poničena, a proto byla nejprve zamrazena a poté postupně vysušena a zrestaurována," vykládá Voňavková pohnutý osud první české tištěné bible, která pamatuje vládu Vladislava Jagelonského.
Kromě unikátní knihy nabízí knihovna po celý večer v prvním patře svým návštěvníkům i divadelní představení s názvem Oživlé knihy.
Pult, u nějž se jindy vydávají objednávky a vytváří rezervace, se tak na jedinou noc proměnil v divadelní jeviště, na němž spolu "rozpráví" například kuchařka s detektivkou či kniha básní s literaturou faktu v podání zaměstnanců knihovny.
"Ve čtvrtém patře probíhá ještě výstava Bruselský sen," uzavírá Voňavková s tím, že knihovna se do muzejní noci zapojila letos poprvé.
To Národní technické muzeum už noční návštěvníky přivítalo několikrát. Přestože se jeho budova nyní opravuje, o vzácné exponáty nebyli lidé ochuzeni. Ve stanu na parkovišti si tak mohli například vyzkoušet, jak se pracovalo s telegrafem, nebo se seznámit s principem fungování orloje.
Obdivovali stopy i dinosaury
Václavské náměstí pak v sobotu večer připomínalo obrovské mraveniště. Zatímco dolní část náměstí obsadili příznivci fotbalu, do horní části zamířily davy lidí dychtící po kultuře. Lákadlem pro ně byla hlavní budova Národního muzea, která byla při Pražské muzejní noci zdarma přístupná od sedmi hodin večer až do jedné hodiny ranní.
"Do hlavní budovy Národního muzea přišlo během sobotní noci osmnáct tisíc lidí," popisuje Pavel Douša z Národního muzea v Praze. Historická budova z roku 1891 tak měla co dělat, aby množství lidí, vyšší, než je například počet obyvatel Benešova, vůbec pobrala.
"Tati, já vidím jen palec," stěžovala si asi čtyřletá holčička, zatímco se spolu s rodiči a starší sestrou tlačila u vchodu do expozice nazvané Stopy lidí. Prohlédnout si celý vchod ve tvaru chodidla mohla, až když ji otec vysadil na ramena. "Jé, to je schod," radovala se dívka. "Vchod," opravil ji tatínek, zatímco se krok po kroku blížil k tmavému tunelu uvnitř chodidla.
Expozice Stopy lidí byla nejnavštěvovanější. "Moc se mi to líbilo. Hlavně ta část věnovaná vesmíru," pochvaloval si osmiletý Tomáš Kraus, když po dvou hodinách opouštěl budovu muzea. "Vadilo mi ale, že tam bylo tolik lidí a nedalo se tam pořádně dýchat," stěžoval si.
