Muž, jenž vymyslel Zeměplochu, slaví šedesát

Pravidelně se objevuje v žebříčcích bestsellerů nejen v rodné Anglii, ale i v Česku, kde se jeho knih za 15 let prodalo více než 400 tisíc. Letos slaví svět Terryho Pratchetta několik výročí.

Terry Pratchett - Londýn (5. března 2008) | foto: Profimedia.cz

K autorovým 60. narozeninám a 25 letům od anglického vydání prvního dílu proslulého cyklu o Zeměploše přidává Česko 15. výročí od prvního uvedení české verze Zeměplochy do knihkupectví a šedesátiny Pratchettova dvorního překladatele Jana Kantůrka.

Fantasy? Ano, ale hlavně humor
Při termínu fantastická literatura si lidé představí příšery nebo příběhy o Barbaru Conanovi, ale Pratchett je jiný. Jeho knížky jsou v první řadě zdařilými humoristickými romány. Přestože často i mimoděk čtenáře vzdělávají nebo rozebírají složité problémy, hlavním cílem autora je bavit. Fantastický svět slouží jen jako barvité podkreslení a zdrojem komiky je hlavně podobnost postav i situací s důvěrně známým světem čtenáře. Některé knihy ze Zeměplochy parodují třeba historii populární hudby, jiné vývoj novin či počátky filmového průmyslu.

Kariéra Terryho Pratchetta
Terence David John Pratchett se narodil 28. dubna 1948 v anglickém Baconsfieldu. S manželkou Lyn žije od roku 1968 a mají spolu dceru Rhiannu, která je také spisovatelkou. Napsal více než padesát knih. Kromě 34 titulů zeměplošské série jsou to ještě trilogie pro děti o Nomech, příběhy pro děti o Toničce, které se také odehrávají na Zeměploše, a další. Je nositelem Řádu britského impéria za přínos literatuře a Carnegieho medaile za dětskou literaturu.

"Chesterton kdysi řekl, že fantastika spočívá v tom, že vezmete náš současný svět, převrátíte ho naruby a ukážete jej z jiné perspektivy, takže nakonec zjistíme, že je vlastně báječný," řekl Pratchett v jednom rozhovoru. Přiznává mnoho literárních vzorů, vedle Chestertona a tvůrců fantastiky a sci-fi právě humoristy Jeroma K. Jeroma, P. G. Wodehouse, Marka Twaina. "Někdo říká, že fantastika je útěk před realitou. Ale co by na tom mělo být špatného? Odkud ve skutečnosti utíkáte nebo kam utíkáte? Je fantastický příběh otevíráním nových bran, nebo uzavíráním se před světem?" ptá se.

Pratchett si zkrátka nemyslí, že fantasy je automaticky čtivem brakovým, jehož tvůrce by se měl označení fantastická literatura vyhýbat. V tom se neshodne s J. K. Rowlingovou. Ta v rozhovoru pro deník Times řekla, že při psaní prvního dílu Harryho Pottera vlastně ani netušila, že jde o fantasy.

Redaktoři ji pasovali na objevitelku nových cest žánru, což Pratchett nevydržel a napsal do listu odpověď. V ní poznamenává, že Rowlingové mohlo dojít, že píše fantasy, když se to v její knize hemžilo kouzelníky, obry, jednorožci a dalšími prvky typickými pro tento typ literatury. Zároveň podotýká, že žánr naopak vzkřísil J. R. R. Tolkien se svou trilogií Pán prstenů.

Sám nikdy nepopíral, že v tomhle žánru existuje spousta schematických knih. Prý i proto vytvořil zeměplošskou sérii: "Zeměplocha byla reakcí na to, jak hloupá začala být fantastická literatura. Chtěl jsem ji udělat skutečnější. Konec imitování Tolkiena! Prostě vytvořit situaci a nechat lidi jednat tak, jak běžně jednají. A najednou je to vtipné, protože ve fantasy neočekáváte, že se hrdinové budou normálně chovat."

Dvě knihy ročně
Po střední škole začal Pratchett pracovat jako novinář. Až nedávno vysvětlil, proč tu práci opustil. "Začalo se mi dělat špatně z otázek typu: Jak se cítíte, paní Smithová, když vašeho syna zapíchli zloději? Co má na to asi tak říct? ‚Ale, zas tak ráda jsem ho neměla?‘," svěřil se deníku The Guardian.

Přesto mu tohle povolání pomohlo rozjet kariéru spisovatele. Při interview s lidmi z malého nakladatelství se zmínil, že také píše knihu. Jmenovala se Kobercové a její křest se později uskutečnil v oddělení koberců obchodního domu. I když Pratchett později "utekl" k většímu nakladatelskému domu, jednoho z ředitelů původního vydavatelství, Colina Smythe, zaměstnal jako svého literárního agenta.

CO SI VYBRAT Z PRATCHETTA
To nejlepší ze zeměplošských diářů
Poslední vydaná kniha v češtině. Jde o výběr z diářů, které v Anglii každoročně vycházejí. Každý rok je věnovaný jiné zeměplošské "profesi", například cechu vrahů, kouzelníků a dalších. Zajímavost hlavně pro skalní fanoušky.
Pravda
Jeden z nejlepších příběhů ze Zeměplochy. Trpaslíci objevili knihtisk a v hlavním městě Ankh-Morporku začíná novinový průmysl. Neuvěřitelný příběh mapující historii novinařiny i tiskového průmyslu.
Dobrá znamení
Výsledek spolupráce s Neilem Gaimanem, příběh o souboji dobra a zla. Jde o humornou parodii na hororové snímky, zejména film Přichází Satan. Dnes oba autoři svorně prohlašují, že nedokážou určit, kterou část knihy kdo napsal.
Věda na Zeměploše
Kniha napsaná ve spolupráci s Ianem Stewartem a Jackem Cohenem. Liché kapitoly jsou beletristické, sudé popisují vědecké objevy a jsou samostatnou teoretickou prací, která kdyby nebyla publikována na Zeměploše, stala by se snadno velkým hitem i na Zemi.
Zimoděj
Poslední kniha z cyklu příběhů o Toničce Bolavé, které jsou určeny dětem. Děj se také odehrává na Zeměploše a vypráví příběh mladé čarodějky. Ve svých třinácti letech musí čelit nové výzvě: chlapci.
Futuristický průvodce po Lancre
Jedna ze série zeměplošských map. Kromě mapy Zeměplochy existují ještě mapy Smrťovy říše a hlavního města Ankh-Morporku. Mapy ilustruje Paul Kidby a textově doplňuje Stephen Briggs.
Všechny knihy vydal česky Talpress

Příběh jeho nejslavnějších knih z cyklu o Zeměploše začal roku 1983, kdy vyšla Barva kouzel. Děj se odehrává na ploché planetě, kterou nesou čtyři sloni stojící na zádech želvy, jež pluje vesmírem. Na této placce, Zeměploše, se kromě lidí vyskytují i trpaslíci, mágové, čarodějnice, upíři nebo vlkodlaci. Přes fantastické atributy kniha značně připomíná zeměkouli: hrdinové jednají často stejně pošetile a komicky jako normální lidé.

Dlouhá léta Pratchett psal pravidelně dvě knihy ročně. Možná nejpodivnější na tom je, že v tomto "chrlení" se sice občas vyskytne slabší "kus", ale stále jde o nadprůměrně kvalitní díla. Navíc již nepíše pouze zeměplošské romány: pokud je určitým tématem unavený, odskočí si do jiného žánru, jak se to stalo s poslední dopsanou knihou Nation, Národ. "Protože nebyla ze zeměplošského cyklu, psala se mi o něco hůř," přiznává.

Zeměplocha postupem času nabrala mnoho forem. Vznikají mapy, vědecké knihy, počítačové hry nebo divadelní představení. Pratchettovy romány dramatizuje jeho přítel a spoluautor mnoha knih Stephen Briggs. Na jevišti funguje Pratchettova poetika jako vynikající komedie.

O tom se přesvědčilo i pražské Divadlo v Dlouhé, které "risklo" dvě zeměplošské inscenace - Soudné sestry a Maškarádu. Obě patří mezi nejúspěšnější kusy této scény. Posledními přírůstky do rodiny adaptací jsou filmy - loni uvedený Otec prasátek a letošní minisérie Barva kouzel.

Boj s alzheimerem
Největší pozornost médií paradoxně spisovatel vzbudil, když loni v listopadu oznámil, že trpí vzácnou formou Alzheimerovy nemoci. Hned však dodal, že se na něm zatím příliš neprojevuje.

"Když moje žena vyplňovala o mém onemocnění dotazník, napsala, že vykazuji všechny znaky demence: nestarám se o věci, jsem nemluvný, asociální a nerudný. Prostě typický spisovatel. Možná mám alzheimera už léta a ani o tom nevím," žertuje.

Ale na lehkou váhu chorobu nebere, letos se rozhodl na její výzkum věnovat milion dolarů. Přijde mu totiž zvláštní, že jí trpí stejné procento starých lidí jako rakovinou, ale na její výzkum jdou jen tři procenta toho, co na zkoumání rakoviny. Jeho fanoušci ho podpořili: vyhlásili sbírku se stejným účelem.

Podle některých zdrojů však Pratchett už má jisté problémy. Možná i proto zrušil plánované oslavy výročí Zeměplochy, kterých se měl zúčastnit - velkou akci chystali v Anglii, komornější právě v Česku. Ale jeho spisovatelská aktivita prý nekončí.

"Pochopitelně nemůžete psát knihy, když jste mrtví, tedy pokud se nejmenujete Ron L. Hubbard," dělá si legraci ze zakladatele scientologie. Ale dodává: "Choroba nepostupuje tak rychle, ještě pár knih se ode mě dočkáte."

Překladatelé si na Pratchetta netroufali

Jak se k Zeměploše dostal Jan Kantůrek

Šedesáté narozeniny oslaví nejen Terry Pratchett, ale o pouhý týden později i jeho dvorní překladatel Jan Kantůrek. K Zeměploše se dostal víceméně náhodou - před ním několik překladatelů odmítlo. Do češtiny převedl téměř 45 Pratchettových knih a mezi jeho překladateli má unikátní postavení: autor mu dovolil, aby si u velmi těžce přeložitelných slovních hříček a jazykových vtipů vymýšlel i vlastní hříčky a vtipy.

Kdyby vám nakladatel pan Talaš, který Pratchetta vydává, řekl, že další díl Zeměplochy přeloží někdo jiný, jak byste se cítil?
Samozřejmě by mě to mrzelo, ale dělat bych nemohl nic. Jsem překladatel na volné noze, živím se tím, co mi kdo nabídne. Ale mám databázi 3 000 výrazů a jmen, které jsem v Pratchettových knihách počeštil, a to těžko někdo jen tak rychle vytvoří znovu.

Prý se vám do překladů Pratchetta nechtělo...
Překládal jsem pro pana Talaše westerny. Pak za mnou přišel se Zeměplochou. Když mi první příběhy nabídl, odmítl jsem s tím, že musí najít nějakého opravdu zkušeného a vtipného překladatele, protože to je velký oříšek. Pak jsem se dozvěděl, že Pratchettovy knihy byly pro naše nakladatele volně k mání už předtím a nikdo je nekoupil, protože vydavatelé nevěděli o nikom, kdo by si troufl na překlad. Pan Talaš naléhal, že nikoho nemůže sehnat, ať to zkusím. Já si vzpomněl na slova pana Wericha, který říkal, že čeština dokáže skoro všechno, a když to nedokáže, tak to není češtinou, ale překladatelem. Tak jsem začal...

Pratchett využívá znalosti z různých oborů. Baví vás stále se "vzdělávat"?
Ještě jako mladý jsem prošel řadou zaměstnání, takže z několika oborů mám i praktické znalosti. Ale informace k jiným oborům musím dohledat v knihách nebo na internetu, případně konzultovat s někým, kdo tomu rozumí. Takto se toho spoustu dozvím a něco mi v hlavě zůstane. Baví mě to.

Když překládáte tolik Pratchettových knih, odpočíváte potom u jiných překladů?
To je obráceně. Když dělám jiné překlady, těším se, až se vrátím k Pratchettovi. Je to, jako když jedete na krásnou dovolenou. Je to krásné, ale za čtrnáct dní vám začne vadit, že nejste ve svém křesle. Dovolená je sice skvělá, ale doma je doma. Já prostě odpočívám u Pratchetta.

Vnímáte českou Zeměplochu tak trochu jako společné dítě?
Spíš ji vidím jako velmi vzdáleného českého bratrance. Můj subjektivní dojem je, že Terry se pokusil vytvořit svět, který bude připomínat starou dobrou Anglii. A já jsem se dost snažil, aby našim čtenářům Zeměplocha trochu připomínala staré historické Čechy. Proto i to počeštění různých jmen. Od Terryho mám svolení, abych jeho texty takto interpretoval. Za těch patnáct let už se jistým způsobem dokážu vcítit do toho, jak tvoří a používá hříčky. Mozek mi pracuje na stejné vlně, je navyklý na řešení Terryho rébusů a legrácek.

Jak budou knihy o Zeměploše pokračovat?
Čerstvě jsem odevzdal rukopis, kniha se bude jmenovat Nadělat peníze nebo Velké peníze. Bude nová Tonička a čeká mě ještě jedna zeměplošská kniha, kterou teď Terry dopisuje. Jmenuje se Raging Taxes (česky nejspíš Zuřící daně). Terry Pratchett je sice vážně nemocen, ale doufám, že své čtenáře vydrží ještě dlouho svými knihami bavit.