Podobně jako jejich současníci Beatles či Rolling Stones se Chieftains objevili v pravý čas a na správném místě. Na rozdíl od nich však dodnes pravidelně vydávají alba. A vůbec se přitom nezdá, že by jim hrozila nějaká tvůrčí krize. Chieftains se zrodili z nápadu skladatele Seana O'Riady, který byl žákem skladatele Olivera Messiaena a zároveň jakýmsi iniciátorem irského hudebního obrození: jeho ideálem byla lidová hudba hraná s noblesou klasických hudebníků, oproštěná od populárních stylizací. O'Riadova skupina Ceoltoiri Cualann (Muzikanti z Cualy) byla vůbec první svého druhu - a od ní se v Dublinu pod vedením dudáka Paddyho Moloneyho odštěpili dnešní Chieftains.
O pozdější konjunktuře keltské hudby tehdy ještě nikdo nic netušil. "Až do roku 1974 jsme hráli jako amatéři, ale pak jsme dvakrát v jednom roce vyprodali londýnskou Albert Hall. Aby takhle zabraly dvě a půl hodiny solidní irské hudby bez příkras, to se nikdy předtím nestalo," vzpomíná Moloney. Další zlom v kariéře nastal, když Chieftains roku 1975 natočili hudbu pro film Barry Lyndon režiséra Stanleyho Kubricka: přestože nešlo o kasovní hit, nahrávky pronikly do amerických rádií.
Chieftains se svou autentickou, podmanivou hudbou několikrát objeli svět. Když z časových důvodů odmítli pozvání do Bílého domu, Bill Clinton nakonec na jejich koncert musel zajít sám, a když do Dublinu přijel papež, Chieftains hráli pro víc než milionové publikum jako jeho "předkapela". O jejich vystoupení u Velké čínské zdi si prý v Číně dodnes vyprávějí a v kuloárech kolují zvěsti o pohádkových honorářích, které skupina inkasuje za hraní na svatbách hollywoodských hvězd. Hlavním spojencem Chieftains jsou ovšem irské komunity, roztroušené po celém světě. Paddymu Moloneymu se navíc podařilo oživit spojení mezi keltskou hudbou a tradičními styly odjinud: Chieftains natáčeli s muzikanty z Baskicka a dalších španělských regionů, ale stejně tak i s Mickem Jaggerem, Vanem Morrisonem a Joni Mitchellovou. O současný návrat k lidové hudbě se zasloužili podobně jako v šedesátých letech Bob Dylan. Jejich příklad spustil celou lavinu následovníků - včetně bretaňského harfeníka Alana Stivella, finských Värttinä, ale také našeho Čechomoru.
28. března 2002 13:49
