RECENZE: Muse jedou na vlně retra a sci-fi. A je to zase lahůdka

Skupině Muse se to opět povedlo. Po spíše temných Drones přichází s barvami překypující nahrávkou Simulation Theory, která však neztrácí nic na síle. A o barvách je nutné mluvit hned ve dvou souvislostech.

Kapela Muse | foto: Patrick McPheron

Předně je jejich sci-fi inspirované a starými syntezátory prodchnuté album Simulation Theory opravdu hudebně pestré. Zároveň však desku doprovází až zrak oslepující obal navržený Kylem Lambertem, autorem plakátu třeba k populárnímu seriálu Stranger Things.

Simulation Theory

80 %

Autor: Muse

Že si kapela tentokrát na vizuální stránce dala hodně záležet, se odráží také ve skutečnosti, že každou píseň doprovází samostatné video. Pocta 80. letům a jejich estetice pokračuje s odkazy na legendární klip k Jacksonovu Thrilleru či snímek Návrat do budoucnosti.

Také v hudební produkci se kapela drží postupů z „osmdesátek“, byť samozřejmě s dotykem současnosti. Takže až strojově znějící tenoučké bicí, syntetické baskytarové linky a už zmíněné synťáky doplňují hutné kytary a výsledek je smíchaný tak, aby zněl dobře uchu současného posluchače.

Vstupenky na pražský koncert Muse na Ticketportal.cz

V textech pak jdou Muse tvrdě po aktuálních tématech. Tudíž se tu řeší referendum o brexitu, Trump a všechny bolesti, které zpravidla umělci v dnešní době vnímají. Jenže agitka, kterou ostatně zpěvák Matt Bellamy považuje za nedílnou součást své tvorby, je zabalena do natolik poutavého hudebního kabátu, že to posluchače nemůže obtěžovat, ani kdyby snad nesouhlasil.

Pokud už tedy muzikanti mluví do politiky, což je samozřejmě jejich svaté právo, ať je to prosím takovýmto chytlavým způsobem.