Sama režisérka Libuše Rudinská přiznává, že vstupem rázné pamětnice dostal její projekt nový titul i ráz. Mladší ze dvou adoptivních dcer již poameričtělého Georga Voskovce, která po něm dostala i jméno Georgeanne čili Gigi, vzala dokument za svůj, se sestrou Vicki vyrazila do otcova rodiště na Sázavě i někdejšího Osvobozeného divadla a hlavně osvětlila méně známé okamžiky jeho života. Včetně žen.
Zpověď macechy
Ve Státech našli Voskovec s Janem Werichem útočiště již za druhé světové války, snímek však sleduje Voskovcovu druhou americkou éru, kdy roku 1950 již bez Wericha odjel před komunisty. Paradoxně ho v tehdejší hysterii drželi téměř rok na Ellis Islandu pro podezření ze sympatií ke komunismu. "Kdyby mě deportovali zpět, skončil bych na Pankráci a nejspíš bych vyskočil z okna," vzpomínal.
Miloš Forman a Christine Voskovec v dokumentu Můj otec Voskovec
Knihu líčící měsíce, kdy na vytouženou sochu Svobody hleděl přes mříže, nikdy nedokončil; brzy začal hrát. Ve westernu Drzá čela jezdil s Gregorym Peckem na koni po Mexiku, s Richardem Burtonem, s nímž točil Špióna, který přišel z chladu, absolvoval nespočet večírků.
Hrál i v divadle, ale nikdy prý neměl "velké peníze, jen na steak a na víno", a když ovdověl, nesnášel samotu a nezvládal péči o děti. Gigi ukazuje dochovaný vzkaz "Vzbuďte tátu v 10 hodin" a netají ani těžké období, kdy se sestrou skončily v péči známých. Tehdy Voskovec potkal svou příští, poslední manželku Christine, jež mu řekla, že se o jeho děti starat nedokáže – a tak se jich vzdal. "Ona to chtěla," vypráví Gigi. Nicméně bez hořkosti pak hovoří i s ovdovělou Christine, podle níž byl Voskovec "laskavý, milující, se smyslem pro humor – nejlepší člověk vmém životě".
Ve filmu o něm podávají svědectví i známé osobnosti od Václava Havla po Miloše Formana, od nějž prý Voskovec čekal nabídku. "Jenže jako cizinec byl odsouzen k rolím s přízvukem, já žádnou takovou tehdy neměl – a abych dal gigantovi české kultury jen nějaký němý štěk za pár dolarů, to jsem nemohl," vykládá Forman. S jeho názorem, že Voskovec byl vnitřně nešťastný, ač to při své noblese nedával znát, však jiní aktéři dokumentu nesouhlasí.
Gigi Voskovec-Gotfried u newyorské sochy Svobody
Jinak tradičně natočený dokument provázený úryvky ze vzájemné korespondence V+W kráčí s kamerou po stopách Voskovcova amerického pobytu od newyorského domu až po útočiště v poušti, které si vyvzdorovala jeho žena Christine. Zemřela krátce poté, co filmový štáb zachytil její vzpomínky, a Voskovcovy dcery tak mohly třicet let po otcově smrti splnit přání manželů: vysypat jejich popel společně do oceánu.
Když už, tak už
Dokument vyrobený ve spolupráci s ČT nezapře, že by mu obrazovka stačila, nicméně nabízí řadu zajímavých informací i tváří. Vystupují v něm Voskovcovi spolupracovníci Andrej Serban či Josef Lustig i jeho dávní přátelé Jiří a Jana Plannerovi, které Gigi navštíví po pětatřiceti letech.
A z mozaiky svědectví se skládá portrét výjimečného umělce a člověka, který prý vyznával heslo: "Když už jsme něco pro..ali, je důležité se z toho nepo..at."
