O tom, jak se dostal Alfons Mucha na konci 19. století k malbě plakátů, se vyprávějí legendy. Ta nejslavnější říká, že ho v Paříži náhodou objevil impresário francouzské divadelní hvězdy Sarah Bernhardtové, které se nelíbil plakát na premiéru jejího vystoupení. Bylo léto a umělci se tradičně odebrali do svých venkovských ateliérů. V Paříži tak na výběr příliš nebylo. "A Mucha prý nádherný plakát Gismonda vytvořil za dva dny. Tím začíná jeho neobyčejně úspěšné období. Byl to tak velký úspěch, že ho lze přirovnat k raketovému startu superhvězdy," vypráví Karel Srp, kurátor výstavy Ivan Lendl: Alfons Mucha.
V čem tkvěla jedinečnost českého umělce, která překvapuje dodnes? "Univerzálností. Díky němu plakát vystoupil z tehdejších hranic. Mucha ukázal, že lze plakát pojmout mnoha různými způsoby od ilustrací obálky časopisu po obraz a naopak," říká Srp. Tím podle něj jednoznačně předčil své předchůdce.
Jedinečnost rodáka z Ivančic byla v tom, že se mu jako jedinému českému umělci podařilo vytvořit komplexní umělecký styl - dnes známý pod názvem art nouveau. "Byl úžasně kreativní, měl dekorativní talent, ale zároveň měl i vysoké obecné vzdělání a dokázal to projektovat do určitého názoru na dějiny světa, lidstva a jak má společnost vypadat," vysvětluje kurátor. Tvorbou prvních plakátů Mucha prožil neuvěřitelný umělecký zlom. Roku 1894 měl za sebou mimo jiné bohatou ilustrátorskou činnost. Nicméně tvořil v takovém spíše neorenesančním klasicizujícím duchu. Vyznal se však i v řadě nejen soudobých uměleckých stylů.
Titulní strana speciální přílohy MF DNES k výstavě Muchových plakátů v Obecním domě
"Ten zlom přichází z ničeho nic. A je to velká záhada. Dokázal nasát dekorativnost ostatních stylů a dát tomu nový směr. To je neobyčejně unikátní," říká Srp.
Navíc patří mezi první autory plakátů, kteří propojili sakrální svět s tím světským. To je víc než patrné ze ztvárnění dívek, za nimiž září bohatě zdobená svatozář. "Motivy křesťanského umění převedl do soudobého světa. Jeho dívky - světice - místo nástrojů svého umučení nabízejí kávu nebo nějaký jiný výrobek. I když to bylo pro tu dobu celkem příznačné, Mucha zůstává jedinečný v tom, jak důrazně to dokázal prosadit," pokračuje kurátor.
V zásadě tak lze říci, že český umělec vytyčil cestu moderní reklamy a byl neobyčejně úspěšný, plodný a měl neuvěřitelně široký záběr. Maloval obrazy, plakáty, ilustrace. Navrhoval šperky, předměty denní potřeby a podílel se na dekorativních prvcích architektury. Byl jednoduše schopný čehokoliv, co se týká vizuální stránky.
Muchovy plakátyDodnes se přesně neví, kolik jich skutečně udělal. Prvním byl plakát pro pařížskou herečku Sarah Bernhardtovou v roce 1894. Ivan Lendl nashromáždil 116 plakátů, přičemž tvrdí, že mu chybějí tři. |
Muchova strmá kariéra je příznačná. Začínal ilustracemi a o pár desítek let později končil velkolepou Slovanskou epopejí. "Je zajímavé, že vytvořil styl, který přežil dobu a oslovuje doposud. Jen si vezměte, kolik vznikalo za jeho života plakátů, jak široká to byla oblast, a přitom plakáty ostatních autorů jako by zmizely či se staly pouhými dokumenty doby. Mucha nikoli," zamýšlí se Srp. Vždy se najde generace, jež si v Muchovi najde něco svého. Jsou pochopitelně období, kdy je v pozadí, ale od 60. let slaví nebývalý comeback. A současná výstava to dokazuje.
"Myslím, že máme mnohé stále před sebou. Osobnost Muchy není jednoduše vysvětlitelná a čekají nás ještě překvapení," dodává kurátor.
