RECENZE: Mrtvej brouk a Postel sledují stopu Knoflíkářů
A třebaže ani jeden z těchto filmů nemá v sobě sugestivnost Knoflíkářů, jejich tvůrci - oba režiséři zde totiž celovečerně debutují i coby scenáristé - se vydali v Zelenkových stopách aspoň potud, že jsou jiní, každý po svém zvláštní. A že do kinospalých, pokud se v nich promítala nová česká produkce vrátili vzrušené hloučky diskutérů.
Obě novinky totiž přinejmenším znepokojují. Styčných bodů mezi Mrtvým broukem a Postelí by se dalo najít víc. K těm „neviditelným“ patří vítězné bitvy, jež svedli tvůrci sami se sebou. Pavel Marek (Mrtvej brouk) se těžce vzpamatovával po smrti svého přítele a spolupracovníka z éry surrealistického Bulšitfilmu, dokonce zvažoval, že profesi opustí. Našel v sobě sílu nejen k obratu, ale i k sebekázni: Markovo předchozí symbolistní vizionářství se v Broukovi, realistickém současném příběhu o lásce či spíš citové nezpůsobilosti, téměř neprojevilo - a pokud ano, slouží látce.
A Oskar Reif se o Postel, jejíž scénář získal cenu v americkém finále mezinárodní soutěže Hartley-Merril Prize, rval s buldočí vytrvalostí tři roky.
Oba snímky vznikly bez státního příspěvku. Zákulisní spřízněnost ovšem diváka zajímat nemusí, zato objeví zajímavé pouto obou snímků, jež představuje jejich mužský hrdina. V Broukovi diskotékový zabiják nekonečně prázdného času Martin (hraje ho Jan Zuska) i v Posteli obrýlený tělocvikář Luboš obklíčený ženami (Michal Przebinda) totiž zosobňují podobný „smutek malé hlavy“ - tak zněl původní titul Brouka, totiž jistý generační i sociologický syndrom pána tvorstva, ve skutečnosti slabého introverta, jenž v sobě nosí citový handicap.
Martin silácky mluví o herecké kariéře, ale živí se nejubožejšími štěky v reklamě; po opilecké vzpouře skončí v blázinci, jehož bizarní komunita patří k nejsilnějším motivům filmu. Ale na rozdíl od hrdiny Formanova Přeletu nad kukaččím hnízdem tu Martin nerozpoutá rebelii, nýbrž si jednu z pacientek, éterickou Markétu, odvede do svého světa „bez mříží“, kde ji zraňuje neschopností naplnit jakýkoli vztah.
A kdo je Luboš, který svůj „postelový“ osud s jemně morbidními rekvizitami vypráví nejprve jako chlapec (výstižněji), poté coby štvaný tatík a kafkovský odsouzenec tribunálu ovládaného ženami? Toť tragikomická figurka věčně na útěku před sukněmi: v rodině, z níž se jeho teatrální otec dávno vyplížil; ve feminizované školní sborovně; i v tristní smrti u televize, zatímco jeho dámy mastí karty a dcerka jim bezelstně oznamuje: „Tatínek asi umřel, ale hodinky mu tikají.“
Oba hrdinové, viníci i oběti zároveň, matou diváka, zvyklého v téhle době víc než kdy předtím na supermany: což může „fandit“ outsiderům bez vůle?
Snímky Brouk a Postel vyvolávají v člověku iracionální pokušení, aby na ně zašel ještě jednou a „hledal“. A oba filmy ovšem také sdílejí debutantské chyby, jež právě „v repríze“ vystoupí ostřeji. Jednou z nich je ztráta rytmu v druhé půli stopáže, kdy se zvolený - a průkazný styl vyprávění autoři náhle snaží „dovysvětlit“. U Brouka je zbytečná střední, černobílá pasáž v romantickém oparu, v Posteli se zas slovně vyprodá vypravěč, který uměl spíš glosovat.
A druhé shodné nebezpečí představuje volba neherců či méně známých profesionálů. Ti sice skvěle slouží autenticitě zejména v menších rolích - oba snímky objevily nádhernou Hanu Seidlovou, ale jakmile přestanou „hrát“ lidské typy a žádá se vrcholné řemeslo, hlavní aktéři už se silami nestačí. Podobnost obou filmů končí s jejich žánrem, třebas by se mohly vejít pod širokou střechu „smutné komedie“ s více či méně depresivním účinkem.
Mrtvej brouk, pocitově srovnávaný s Ondříčkovým Šeptej či britským Trainspottingem, má příjemnou, generačně přesnou náladu pod teskně úsměvnou kamerou Diviše Marka. Naopak skvostný černobílý svět Postele - kameraman Igor Luther - je daleko stylizovanější i vyhrocenější, přitom stále samozřejmý; tuto svoji přirozenost však ztrácí, když se přiblíží čiré absurditě. A také humor, který oba snímky zdobí, má odlišný tón: od Broukovy melancholie rebelů bez příčiny k existenciálním výkřikům Postele. Ale to vlastně vůbec není špatný film, řekne si s tichým údivem divák, trochu ještě zmaten nezvyklým zážitkem - jedním i druhým.
„Jiná“ nebo také „nová nová“ vlna, jak se začalo po Knoflíkářích přezdívat pokusům rozrůznit uhlazenou plošku „hezkých českých filmů“, má tedy pokračovatele. Dokonalost výrazu jim sice ještě chybí, ale na rozdíl od Petra Zelenky, jenž kraluje nápadu, scénáři čili slovu, příští Markův i Reifův film by mohl potvrdit, že na scénu přišli režiséři.
Tipy z televizního programu
Recenze: Orel Eddie 60 %, Mrtví neumírají 55 %, Zbouchnutá 50 %, Matrix Resurrections 80 %, V zajetí démonů 45 %, Mamma Mia! Here We Go Again 55 %, Kingsman: Zlatý kruh 65 %, Dobrý časy 60 %, Zkrocená hora 80 %, Ghost Rider 40 %, Jack Reacher: Poslední výstřel 60 %, Němá tajemství 65 %, Sebemilenec 65 %
Klíčová slova: Všechnopárty, David Prachař, Jakub Prachař, Česko na grilu, James Bond
Seriály: Stíny v mlze, Vytoč mého agenta, Jedna rodina, Boží mlýny, Iveta
Zemřel zpěvák a herec Josef Laufer, po čtyřech letech v umělém spánku
Ve věku 84 let zemřel herec, režisér, zpěvák a scenárista Josef Laufer. Informaci potvrdil ředitel...
KOMENTÁŘ: Z Davida Černého se stal parazit. O umění už dávno nejde
Premium Když se David Černý v televizi pohádal s kurátorkou Marií Foltýnovou, spory o jeho plastiku na...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Zemřela herečka Hana Brejchová. Proslavil ji film Lásky jedné plavovlásky
Zemřela herečka Hana Brejchová, bylo jí 77 let. Zazářila ve filmu Miloše Formana Lásky jedné...
Larry je mrtvý. Tvůrci Simpsonových nechali po 35 letech zemřít štamgasta od Vočka
Zarytí fanoušci seriálu Simpsonovi smutní. Tvůrci totiž nechali zemřít jednu z postav, která byla...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Společnost mučených básníků. Zpěvačka Taylor Swiftová vydala nové album
Potřebovala jsem ho natočit, je to album, které mě zachránilo. Takto zpěvačka Taylor Swiftová...
Zemřel Mike Pinder z Moody Blues. Jejich megahit zpívaly Bílá i Rottrová
Ve věku 82 let zemřel Mike Pinder, zpěvák a klávesista britských The Moody Blues. Pinder byl...
Byl táta jako Trautenberk? V něčem ano, vzpomíná David Prachař v Rozstřelu
Rozstřel Ilja, David, Jakub. Česká televize v sobotu uvede dokument o třech generacích herecké Dynastie...
Příšera, sen i poezie. Divadlo o Toyen plánovala Steinmasslová tři roky
Hned dvě představení věnovaná naší slavné malířce Toyen mají tuto sezonu premiéru v hlavním městě....
Audioknihou roku je životopis Agathy Christie. Zvláštní cenu získal Soukup
Vítězem ankety Audiokniha roku 2023 se staly memoáry Vlastní životopis spisovatelky Agathy Christie...
Slož puzzle a vyhraj jedinečné dárky od značky BEBELO
Každý den po celý tento týden můžete vyhrávat jedinečné dárky od značky BEBELO.