Montérky z časů, kdy zpívali Golden Kids

  • 1
Páralovo město Ústí nad Labem se tamní dnešní premiérou filmu Milenci a vrazi na okamžik vrátí o pětatřicet let zpátky. Právě v Ústí, v tehdejším Spolku pro chemickou a hutní výrobu, Vladimír Páral pracoval do roku 1967, než se začal věnovat jen psaní.

Vesměs do ústeckých kulis zasadil děj svých knih včetně Milenců a vrahů z roku 1969, jimž režisér Viktor Polesný říká kultovní román dnešních padesátníků. A v Ústí, které na film přispělo milionem korun, se v létě natáčelo. I v tamní chemičce včetně vrátnice, jídelny, ordinace a hal.

Socialistické retro se nedělá snadno. Producentská společnost Arva již pracovala pro zahraniční velkofilmy od Lazebníka sibiřského přes Bídníky a Johanku z Arku po upírský komiks Van Helsing, ovšem teď musel architekt Karel Vacek vykouzlit jiný svět.

Oprýskané fasády, holé svobodárny, nástěnky a hesla, spoustu dobových maličkostí včetně montérek a holínek, jež nosili herci v parném létě na nahém těle. Přesnost detailů byla nutná, mezi diváky se asi najde dost pamětníků, byť Polesný tvrdí, že znaky socialismu nechtěli přehánět a třeba ruskou okupaci v roce 1968 nakonec záměrně vůbec nepoužili.

Alena Schaferová měla na starosti kostýmy: "Něco se našlo ve fundusu, něco v soukromí. Žasli byste, co všecko si lidi doma schovávají." Nejtěžší bylo "obléci koupaliště" - osmdesát lidí v dobových plavkách.

Hlavní představitelka Zlata Adamovská, která v témže městě točila před čtvrtstoletím jiný páralovský film Mladý muž a bílá velryba, vzpomíná: "Co tenkrát bylo současnost, je dneska už dobovka." Její kolega Marek Taclík dodává: "Já jsem z Ústí, takže reálie jsou mi blízké."

Kniha zlehčuje dobu úryvky z novin, ve filmu tuhle roli přejímají písničky v čele s Golden Kids čili trojicí Vondráčková-Kubišová-Neckář na černobílých obrazovkách malých televizorů. Scénickou hudbu napsal Karel Svoboda.

"Tvrdší termín jsem měl snad jen od Japonců, ale zase jsem znovuobjevil své rockové mládí," směje se skladatel. Nejprve se sháněli dědicové autorských práv všech písní, jejichž čtyřicet let staré nahrávky technici upravili, aby zvuk neurážel, a teprve mezi archivní písně se Svoboda "trefoval".

Jen pojetí sexu je ve filmu možná opatrnější než v knize. "Vím už, že méně bývá více. A taky proto, aby Česká televize mohla film vysílat už v osm večer," vysvětlil režisér.