Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Monografie ukazuje Jana Švankmajera jako světového umělce

  9:22aktualizováno  9:22
Filmař, výtvarník, experimentátor, básník a "militantní surrealista". Tak vymezují autoři a editoři Bertrand Schmitt a František Dryje jednu z bezesporu nejvýznamnějšch osobností české kultury posledního půlstoletí Jana Švankmajera v předmluvě jeho monografie.
Jan Švankmajer (obálka monografie)

Obsáhlá, více než pětisetstránková kniha velkého formátu nese stejný název jako Švankmajerova výstava, jež byla k vidění od loňského října do letošního února v pražském Domě U Kamenného zvonu a nyní až do půli září probíhá v olomouckém Muzeu moderního umění: Možnosti dialogu / Mezi filmem a volnou tvorbou.

Fotogalerie

Jak je však zvykem u produkce nakladatelství Arbor vitae, nejedná se o publikaci tradičního katalogového typu. Svým obsahem a závažností textu jej daleko přesahuje. Jedná se nepochybně o nejobsáhlejší práci na švankmajerovské téma, jaká doposud vznikla.

Ani autorský okruh publikace není úplně standardní, netvoří jej výtvarní ani filmoví vědci, nýbrž osobnosti, spjaté s okruhem surrealistické revue Analogon. Většina textů je dílem francouzského básníka a esejisty Bertranda Schmitta, pohybujícího se mezi Paříží a Prahou a tamními surrealistickými skupinami.

Záběr z filmu Jana Švankmajera, který bude k vidění na připravované výstvavě v

František Dryje je jeden z nejvýznamnějších současných surrealistických básníků a publicistů, šéfredaktor Analogonu. A Ivo Purš, vlastně jediný "akademik" mezi autory, je historik, zaměřený na umění manýrismu a dějiny hermetismu, tedy oblasti, které na Švankmajera měly v různých jeho tvůrčích obdobích značný vliv.

Monografie je vystavěna chronologicky. Její nejrozsáhlejší částí je Švankmajerův podrobný komentovaný životopis z pera Bertranda Schmitta, který rok po roce seznamuje čtenáře s umělcovými tvůrčími i životními etapami a zabývá se všemi oblastmi jeho renesančního záběru.

Je rozdělen na tři etapy. První je vymezena lety 1934, kdy se Jan Švankmajer narodil, a 1970, kdy se společně s ženou Evou, též známou výtvarnicí, sblížil pod vlivem osobnosti Vratislava Effenbergera s československou surrealistckou skupinou.

Eva a Jan Švankmajerovi před zahájením 30. ročníku Rotterdamského filmového

Eva a Jan Švankmajerovi

Popisuje formativní vlivy na mladého tvůrce, který začínal jako loutkoherec. Obsáhle a v širokém kontextu se v samostatné stati zabývá jeho absolventskou prací, jíž byla hra Král jelenem, a také jeho iniciačním vstupem na pole animovaného filmu při spolupráci s režisérem Emilem Radokem (mladším bratrem slavnějšího Alfréda) na jeho nedoceněném filmu Johanes Doktor Faust.

Komentovaný životopis ve druhé fázi je ohraničen z jedné strany rokem 1971, kdy už je Švankmajer "formálně" aktivním surrealistou, a - jak jinak - rokem 1989, tedy koncem totality.

Z filmu Jana Švankmajera Něco z Alenky

Z filmu Jana Švankmajera Něco z Alenky

Kromě rozsáhlých rozborů prvních slavných krátkometrážních filmů, jako je první pocta Lewisu Carrollovi a Vítězslavu Nezvalovi Žvahlav aneb Šatičky Slaměného Huberta, pseudodokumentární mystifikace Otrantský zámek a poeovská variace Zánik domu Usherů, se Schmitt do hloubky věnuje i Švankmajerovu celovečernímu debutu (a v zahraničí zřejmě jeho nejznámějšímu filmu vůbec) Něco z Alenky, ve které po surrealistickém způsobu propojil klasické téma s vlastními prožitky.

"Moje Alenka možná není adaptací té Carrollovy, je to její interpretace utkaná z mého vlastního dětství se všemi jeho zvláštními obsesemi a úzkostmi," říká režisér.

Součástí popisu této životní etapy pak jsou dvě další studie, Puršova, zabývající se Švankmajerovu vztahu k odkazu rudolfinského manýrismu, jehož reflexí je snaha vybudovat osobní "kunstkameru", tedy sbírku všemožných předmětů, skládaných do neobvyklých souvislostí, bez ohledu na jejich "objektivní" hodnotu, a Dryjeho více než stostránkový rozbor Švankmajerova poměru k surrealismu zejména v oblasti filmového umění.

Z filmu Spiklenci slasti

Z filmu Spiklenci slasti

Závěrečný chronologický blok dovádí Švankmajerův životaběh do současnosti. Ukazuje jej jako široce respektovaného, stále tvůrčího i tvořícího umělce, jehož vrcholná fáze je lemována úspěšnými celovečerními filmy Lekce Faust, Spiklenci slasti, Otesánek, Šílení a Přežít svůj život.

Každému z nich je věnován odpovídající prostor, psaný ovšem nikoli stylem standardního psaní o filmech, nýbrž spíše formou filozofického, uměnovědného a skoro až básnického rozboru.

Jan Švankmajer: ilustrace z knihy Biče svědomí (Eva Švankmajerová a Vratislav

Ilustrace z knihy Biče svědomí

Nezapomíná se ani na Švankmajerovu výtvarnou práci, v níž k nejrůznějším objektům přibývají například i výborné knižní ilustrace na bázi koláží. Závěrečný oddíl knihy je pak věnován textům samotného Jana Švankmajera, mimo jiné jeho postřehy k filmové tvorbě, ale i další typická surrealistická disciplína, totiž záznamy vlastních snů.

Monografie Možnosti dialogu / Mezi filmem a volnou tvorbou samozřejmě vyšla, jak je u nakladatelství Arbor vitae zvykem, ve sličné výtvarné podobě (Pavel Zelenka, Tereza Pavelková), a to v samostatném českém a anglickém vydání. Není divu. Kolik dalších tak výrazných umělců v současné době může česká kultura světu nabídnout?

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Motiv z obalu českého vydání knihy Otrok
RECENZE: Otrok se podobá dílu Paula Coelha. Chybí mu humor

Jak moc jsme otroky vlastních negativních myšlenek, obav, problémů, křivd a provinění? Útlý bestseller Otrok spisovatele Ananda Dilvara nachází prostřednictvím...  celý článek

Spisovatel Salman Rushdie na knižním veletrhu ve Frankfurtu (12. října 2017)
Ty seš chlap! Rushdie ve Frankfurtu vzpomínal na setkání s Trumpem

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Donald Trump na Frankfurtský knižní veletrh nedorazil, přesto se tu o něm mluví skoro všude. Angela Merkelová a Emmanuel Macron, kteří literární svátek opravdu...  celý článek

Adela Banášová
Co je to valaška? Adela Banášová vypráví Zapomenuté slovenské pohádky

Všichni ji znají jako talentovanou moderátorku. Adela Banášová, nově Vinczeová, je však také spisovatelkou. V roce 2013 jí na Slovensku vyšla kniha Zapomenuté...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.