Prvotním impulsem k vydání knihy byla výstava Reynkova výtvarného díla, která skončila 29. ledna v pražském Domě U Kamenného zvonu pod hlavičkou Galerie hlavního města Prahy. Šlo ale skutečně pouze o načasování vydání: i když na výstavě byla většina děl k vidění, nejedná se o výstavní katalog ani průvodce výstavou, nýbrž o plnohodnotnou monografii, která je po stránce obrazové, textové i polygrafické plně svébytným dílem.
Autor, přední znalec umělcova díla, rozdělil knihu do osmi oddílů. V prvním formou jakéhosi "slovníkového hesla" načrtává portrét Bohuslava Reynka (1892–1971) a doplňuje jej autorovou básní Domov z prvotiny Žízně (1921). Dvojjedinost Reynkova talentu Chalupa ilustruje ostatně v celé knize, kdy jednotlivé oddíly "ilustruje" výňatky z jeho literární tvorby, ať už vlastními básněmi nebo překlady.
Těžištěm druhého oddílu je biografické kalendárium Životaběh, které líčí podivuhodný život uměleckého i filozofického solitéra, žijícího s výjimkou několikaletého pobytu ve Francii (Reynkovou manželkou byla francouzská básnířka Suzanne Renaudová) celý život na venkovské usedlosti v Petrkově u Havlíčkova Brodu. Fenoménu Petrkova v Reynkově životě a díle autor monografie věnuje samostatnou stať.
Následujících pět oddílů, samozřejmě těch nejdůležitějších a nejrozsáhlejších v celém čtyřsetstránkovém svazku, patří už konkrétním pojednáním jednotlivých tvůrčích okruhů Bohuslava Reynka jako výtvarníka. Pavel Chalupa příliš nezatěžuje odborným textem, jeho styl je velmi přístupný, takřka dějový a především stručný a výstižný. Klade důraz zejména na dobrý výběr obrazové složky.
Oddíl Skicář se věnuje Reynkovým kresbám, které tvořil jak v Petrkově, tak ve francouzských lokalitách Dauphiné a Provence. Oddíl Receptář rozebírá Reynkovu tvorbu malířskou (která je v jeho díle jen marginálií) a hlavně grafickou, jež je naopak těžištěm jeho výtvarné tvorby.
Pavel Chalupa čtenáře zasvěcuje do Reynkových grafických postupů a výklad dokládá nejen reprodukcemi grafických listů (často v několika verzích), ale i původních tiskových desek. Samostatnou kapitolou jsou Reynkovy práce, vytvořené metodou cliché verre, tedy experimentální nátisky osvícením malby či rytiny na skleněné podložce na fotografický papír.
Oddíl Grafické cykly uvádí vůbec poprvé souhrnné reprodukce všech šesti Reynkových grafických cyklů: Vánoce, Sníh, Pastorale, Pašijový cyklus, Job a Don Quijote. Pod názvy Breviář a Bestiář se pak skrývají oddíly dělené tematicky na dva zásadní obsahové okruhy Reynkovy výtvarné tvorby, tedy na duchovní tematiku (vycházející jak ze Starého, tak Nového zákona) a na zobrazení zvířat, se kterými v Petrkově Reynek úzce koexistoval.
Závěrečný Sumář pak přináší potřebný informační aparát, který je u solidní monografie nepostradatelný, tedy soupis Reynkova literárního díla a samostatných výstav, výběr z literatury a odkazy, ve kterých galeriích je umělcovo dílo přítomno.
Luxusně vybavená monografie je reprezentativním příspěvkem k poznání významné osobnosti české kultury 20. století, zajímavé svou nezávislostí na ve své době aktuálních výtvarných směrech (Reynka se v podstatě nedotkl žádný z moderních -ismů) a zcela svébytné po stránce duchovní i existenční.