V pátek se bude dávat Molierův Měšťák šlechticem, vrcholné dílo zmizelého žánru comédie-ballet, jehož byl slavný dramatik tvůrcem.
"Poprvé v Praze bude Měšťák šlechticem uveden kompletně, s hudbou Jeana-Baptista Lullyho a tancem," řekl Didier Montagné, ředitel spolupořádajícího Francouzského institutu.
Náročnou inscenaci s padesátkou herců, tanečníků a muzikantů nedávno odvysílala Česká televize.
Král se bavil královsky
Měšťáka šlechticem napsal Moliere na popud Ludvíka XIV., který se chtěl pobavit na účet tureckých hodnostářů poté, co prodělal nepříjemnou zkušenost s orientální zahraniční politikou.
A tak buržoa, který se touží společensky vyšvihnout, pan Jourdian (v češtině Jordán), přijímá ve svém domě falešnou delegaci hovořící podivnou hatmatilkou.
"Turecké věty si Moliere nevymyslel, jde o slova, která zaslechl u námořníků. Z toho se dá vyvodit, že je v nich požehnaně vulgarismů," říká Marek Šryncl, umělecký vedoucí souboru Musica Florea.
Ludvík se bavil víc než královsky – dílo si prý dal zahrát sedmkrát za sebou a nakonec v kusu i sám tančil.
Comédie-ballet spojuje komedii a dvorní balet, tanec střídá herecké i hudební části. "Režisér Vincent Dumestre dokázal skvěle propojit dnes spíše izolované žánry, tanečníci se účastní herecké akce, herci zpívají," říká Štryncl.
"Dodržujeme dobové konvence, například hru výhradně čelem k publiku nebo gestikulaci. Přesto to není mrtvé divadlo podle šablon, protože jsme neztratili tvůrčí svobodu," dodává.
