Mytyl a Tyltyl jsou sourozenci, dívka a chlapec, kteří čekají, až rodiče usnou. Teprve poté se vydávají do podivného světa, kde ožívají nejen zesnulí prarodiče, ale i chleba a cukr či kočka a pes. S nimi pak pátrají po tajemném Modrém ptáku.
A právě po něm se jmenuje nyní již klasické dílo divadelního symbolismu. V roce 1908 je napsal Belgičan Maurice Maeterlinck a premiéru pro scénu pražského Stavovského divadla na čtvrtek večer chystá režisér Štěpán Pácl.
„Maeterlinck byl úplný blázen, celý život se zabýval tím, co není vidět, ale přesto existuje,“ popisuje Pácl autora, který stvořil dílo na hranici pohádky pro děti i alegorie pro dospělé.
Úlohy sourozenců připadly Pavlíně Štorkové a Filipu Kaňkovskému. „Musím jako herec aplikovat sebe, tímhle textem se však i můj vlastní fantazijní svět dost rozvíjí,“ přemýšlí Kaňkovský, nakolik do role promítá své vlastní dětství.
Víla, vrba, sousedka
Množství dalších postav pak ztvárňují Václav Postránecký, Saša Rašilov či Pavel Batěk. „Hraji vílu, která je hybatelkou celého příběhu, dále v rámci lesa vrbu a na konci sousedku dětí,“ vypočítává pestrost svých rolí Lucie Juřičková.
A co je tedy ten Modrý pták? „Symbolizuje štěstí, které musíme hledat. Zároveň ho však mnohdy máme a nevíme o něm,“ říká Kaňkovský. „Tajemný tvor neustále uniká, jako nám uniká štěstí, protože si sami po něm šlapeme,“ souhlasí Pácl. „Každý divák by si na to měl přijít sám,“ uzavírá Štorková.
