Mobyho alba Play z roku 1999 se ve světě prodalo deset milionů kopií, následující desku 18 si koupily asi čtyři miliony posluchačů.
Moby nemá úžasný hlas. Ale ovládá všechna řemesla potřebná v hudebním byznysu. Zdokonaloval se v nich během pestrého muzikantského života. Z univerzity, kde studoval filozofii, "vyletěl" po prvním ročníku. Střídal punkové kapely a v roce 1984 vyměnil kytaru za gramofony.
Jako dýdžej hrál v domovském Connecticutu a v okolí New Yorku. Čtyři roky postupoval z horších do lepších klubů a vydával taneční singly. Když upravil a přemíchal motiv ze seriálu Městečko Twin Peaks do podoby taneční nahrávky Go, prodalo se jí milion kopií.
Už na první desce Everything Is Wrong z roku 1995 předvedl Moby techno, ztišené hudební plochy i syrový bluesrock. Ačkoli deska přeskakovala mezi protichůdnými styly, Moby je dokázal navléci na originální melodie.
Bylo jen otázkou času, kdy se tato schopnost projeví naplno. Ale další Mobyho nezvykle jednostranné album Animal Rights (1996), postavené na kytarách, skončilo skoro jako propadák. Marně Moby zdůrazňoval, že na kytaru hraje od devíti let. "Je to moje nejlepší deska," tvrdil, zatímco kritika Animal Rights popravila.
Když neuspěl jako rocker, vrátil se ke své všestrannosti skladatele, hudebního režiséra i producenta v jedné osobě, který umí vykouzlit celé album doma v obýváku. Slepil staré bluesové hlasy s kosmickými zvuky tak přirozeně, že písně zněly celistvě. Nečekal, že se trefí do vkusu publika na celém světě. "Když vyšla moje deska Play, neměla žádnou podporu rádií. Vydobyla si prostor sama," vzpomínal Moby, kterého od průlomu s albem Play provází pozornost médií.
Před vydáním nové desky mu týdeník Billboard, zaměřený na hudební trh, věnoval obálku jednoho z posledních čísel. Moby má vyvinutý podnikatelský čich. Například všechny písně z alba Play prodal do reklam. Když už novinku pojmenoval Hotel, spojil se s jistou sítí amerických hotelů, jež mu pomůže při koncertní propagaci alba.
Tentokrát Moby nepracoval s ústřižky cizích nahrávek či zvuků, ale nahrával vlastní hudbu s přizvanými muzikanty včetně zpěvačky Laury Dawnové. Hotel je příjemné písňové album o obyčejných věcech, protože v hotelech se podle Mobyho odehrává spousta běžných záležitostí.
"Hotely mě vždycky fascinovaly. Představují takový intimní vesmír, který funguje 24 hodin denně a dává člověku anonymitu. V hotelu lidé spí, pláčou, myjí se, vznikají zde nebo končí vztahy," říká Moby, který dosud v hudbě vyhledával spíše nezvyklé postupy. Uvidíme, jak uspěje s velmi osobní, v podstatě obyčejnou hudbou. Po všem, co už předvedl, si ji může dovolit.
 Populární hudebník Moby před vystoupením ve Warner Hotel ve Washingtonu DC (23. dubna 2004) |
