John Lee Hooker, Jr | foto: archiv

Mladý Hooker se potatil jen zpola

Není snad slavnějšího jména v americkém blues než John Lee Hooker. Má ale i ten, kdo za ním má připsánu zkratku Jr., tedy "mladší", předem vyhráno?

Předcházející sloupek Na okraj najdete ZDE

ALBUM TÝDNE
John Lee Hooker, JrJohn Lee Hooker, Jr. je skutečně čistokrevným synem svého otce, jedné z nejslavnějších osobností v bluesových dějinách - ostatně, ani jeho podoba tento rodinný vztah nezapře. Ačkoli se může zdát, že bude díky jménu mít cestičku v muzice umetenu, úplně tak tomu není. Až příliš je totiž vystavován srovnání s tím, kdo jméno Hooker proslavil. A komu dělá radost věčné předhazování slavných rodičů?

Hooker, Jr. se zjevně snaží z "rodinného prokletí" na jednu stranu vyklouznout tím, že nedělá tak ortodoxní boogie, jakým proslul jeho předek, naopak, svůj styl rozprostírá po celém bluesovém spektru, na stranu druhou se k odkazu otce hlásí tím, že občas hrává i nahrává jeho slavné písně. V případě nového alba Cold As Ice (vyd. Telarc/Classic) je to velký hit I´m In The Mood.

Ačkoli je pouze zpěvákem a co do hraní na kytaru se nepotatil, je John Lee Hooker, Jr. samozřejmě na sound, kterému kytary vévodí, značně fixován. Na novinku si pozval hned tři mistry tohoto nástroje. Na rozdíl od svého otce je ovšem příznivcem barevnějšího soundu a proto zde nechybějí ani klávesy či dechová sekce.

Že je Hooker, Jr. dobrý koncertní bavič, to dokázal českému publiku na svém loňském brněnském koncertě. Skvěle ovšem dokáže udržet pozornost a pobavit i při pouhém poslechu nahrávek. Jeho písně jsou dostatečně různorodé a i když se v nich nedějí žádné zázraky a ani Hooker jako zpěvák není úplně stoprocentní, rozhodně patří k velmi dobrému průměru současného dění ve svém žánru. Tatínek by určitě nebyl zklamán.

JEŠTĚ VYŠLO
Monti AmundsonKytarista a zpěvák Monti Amundson žije střídavě v Americe a ve své původní vlasti Holandsku. Už před mnoha lety mu byla - stejně jako spoustě jeho předchůdců, současníků a nejspíš i následovníků - prorokována budoucnost "nového Stevieho Raye Vaughana". Duch předčasně zemřelého texaského génia je prostě stále živý a čekání na nového Mesiáše bluesové kytary příliš dlouhé.

Amundson rozhodně Vaughanovi není příliš vzdálen ani technickou ekvilibristikou, ani stylem, který vychází z nejlepších tradic texaského bluesrocku. Jeho nové album Somebody´s Happened To Our Love (vyd. Rounder/Classic) je velmi solidním příspěvkem k diskusi o životaschopnosti tohoto klasického žánru. V podání takových mistrů, jakým Amundson bezpochyby je, určitě smysl má. Jakkoli jde o zřejmý revival.

REEDICE TÝDNE
Red GarlandJazzový pianista Red Garland proslul především jako člen tzv. klasického Miles Davis Quintetu v letech 1955 - 58. Po jeho rozchodu se takříkajíc "udělal pro sebe" a převážně v triové sestavě nahrával pro významná jazzová vydavatelství, zejména pro firmu Prestige.

Ta také, coby sublabel Universalu, nyní vydala v remasterované reedici třetí Garlandovo album, na kterém je v pozici leadra, nazvané Red Garland´s Piano a natočené během let 1957 - 59. S Garlandem tehdy tvořil trio další "davisovec", kontrabasista Paul Chambers, a bubeník Arthur Taylor.

Ve výběru osmi jazzových standardů slyšíme specifika Garlandova stylu, především cit pro blues, dokonalý swing, ale i nebývalý smysl pro držení melodie. Přestože jde o album bezmála půl století staré, dnes opět populárním klavírním triím může sloužit jako následováníhodný vzor.