Mistři uměleckých řemesel (obal)
Autoři si témata rozdělili de facto na dvě knihy v jedné. Karel Pokorný v první představuje práci starých kovářů, zámečníků, cínařů, platnéřů a zvonařů, Jiří Matoušek pak probírá relativně do hloubky historické puškařství.
K vydání tohoto druhu publikace je ideální doba: zjara otevřela své brány většina českých hradů a zámků, jejichž přístupné sbírky jsou dnes nejlepší možností, jak se seznámit s výsledky práce starých mistrů, o nichž kniha vypráví. A právě jejich řadovým návštěvníkům, nikoli odborníkům je popularizační kniha určena.
Karel Pokorný o každém ze zmiňovaných oborů píše hlavně v historickém kontextu, cituje z dobových pramenů, kromě odborných zápisů neváhá sáhnout ani k folklorním dílkům, ve kterých se práce řemeslníků tradičně odrážela. Přístupně a stručně seznamuje s technologickými postupy, s jednotlivými představiteli řemesel i s cechovními zákonitostmi.
Zbytečné v Pokorného textu je místy snad jen vymezování se vůči modernímu umění nebo současnému způsobu života. Věty jako "Umělcem je možné se narodit nebo se v něho vyvinout. Nelze se jím vyučit. Možná, že tato knížka povzbudí někoho, aby místo bezduchého nabouchávání svalů někde v posilovně je získal u kovadliny," působí přece jen až příliš didakticky.
Odborník na staré palné zbraně Jiří Matoušek pojal svůj obor díky prostoru do větší hloubky. Rozebírá druhy zbraní i jejich části a další nezbytné předměty, které k nim náleží, způsoby zdobení i restaurování. Vše doprovázejí charakteristické ilustrace z celé Evropy.
