Málokterá česká galerie či muzeum se může pochlubit takovou výstavou, jaká začala v neděli v belgické Lovani v nově zrekonstruovaném muzeu nazvaném prostě jen M.
Výstava Master of Passion (Mistr vášně) představuje sto obrazů vlámského mistra Rogiera van der Weydena řazeného mezi raně renesanční malíře a jeho přímých následovníků.
Slavný byl už za svého života, zásadně ovlivnil malbu v patnáctém století, stal se bruselským městským malířem a jeho postupy přebírala celá Evropa. I následovníci jsou hodnotní Van der Weyden se narodil pravděpodobně v roce 1400.
Víme o něm málo, jisté je jen to, že se v roce 1436 přestěhoval už jako známý malíř z Lovaně do Bruselu a odtud podnikl cestu do Říma. Dnes to zní jako maličkost, taková cesta však tenkrát byla nebezpečná, zdlouhavá, pro rozvoj evropského malířství ovšem klíčová.
Díky ní totiž došlo k předání technik a principů tvorby mezi italským a vlámským malířstvím té doby. Mnoho Weydenových děl bylo zničeno, ztraceno nebo připsáno někomu jinému, ostatně o málokterém jeho obraze můžeme bezpečně říct, že je výhradně jeho dílem – podíleli se na nich, jak bylo tenkrát zvykem, jeho žáci, celý ateliér, který vedl.
To však nic nemění na tom, že vliv jeho zobrazování tváří i perspektivy nese už jen minimálně známky gotické strnulosti a schematičnosti a je důkazem nástupu renesance i mimo italské malířství.
K jeho nejpůsobivějším dílům, jež jsou v Lovani k vidění, patří Sedm svátostí (jejichž zrestaurování částečně platil i místní pivovar), které Weyden namaloval pro turínského biskupa. Obraz Svatý Lukáš portrétuje Pannu Marii vznikl po roce 1500, Weydenovi následovníci ho vytvořili na základě jeho předchozích děl.
Pro úplnost: kopie či falzum rozhodně neměly v té době stejný význam jako dnes a obrazy stvořené podle Weydena po jeho smrti jsou stejně (nevyčíslitelně) hodnotné, ať už umělecky či sběratelsky. Malba svatého Lukáše a Panny Marie je zapůjčená z Bostonu a vedle ní je poprvé možné v Lovani vidět i tapiserii, která vznikla v téže době na základě výjevu z obrazu.
Může tohle být u nás?
Kromě deskových a oltářních maleb představuje výstava i sochy a řezby z té doby. Síla van der Weydenových děl není jen v jejich stáří a vzácnosti – i po více než pěti stech letech od jejich vzniku jsou jeho výjevy narození či ukřižování Krista i "všední" portréty nesmírně působivé – a člověk by před nimi dokázal stát hodiny a v údivu zkoumat drobné detaily každého obličeje, šatů, keře či krajiny.
Pokud pomineme umělecké hledisko, to hlavní, na co český návštěvník muzea M myslí především, je, jak je vůbec možné, že ani ne stotisícová Lovaň může sehnat prostředky na rekonstrukci muzea, restaurování děl a jejich zápůjčky z téměř šedesáti institucí napříč celým světem a vydat pětikilový katalog ve čtyřech jazycích nikoli až po výstavě, jak bývá zvykem u nás, ale k jejímu zahájení. Je to podobné, jako kdyby se něco takového povedlo udělat třeba v Olomouci...
Za vlámskými mistry však nemusíme až do Lovaně. Ve vídeňském Kunsthistorisches Museum je momentálně výstava Charles the Bold (1433–1477). V Moravské galerii v Brně je ve stálé expozici v Místodržitelském paláci Davidovo Oplakávání Krista, v pražském Šternberském paláci oltářní archa Jana Gossaerta.
Rogier van der Weyden: Master of Passion
Muzeum M,Lovaň, Belgie,
výstava trvá do 6. prosince, vstupné 9 eur
HODNOCENÍ MF DNES 90%
