Mise na Mars: vážná sci-fi budí smích

- V roce 2020 vysílá NASA na Mars první expedici s lidskou posádkou. Při průzkumu planety ale dojde k tragédii, kterou přežije pouze velitel posádky Luke Graham. Ze Země je k Marsu okamžitě vyslána záchranná mise. Americký režisér Brian De Palma přichází po thrillerech Mission: Impossible a Hadí oči s novinkou, ve které opustil akci a nechal se volně unášet vesmírem a jeho tajemstvím.

Záchranná mise na Mars, která má za úkol zjistit podrobnosti nehody, a případně zachránit přeživší, probíhá podle plánu až do chvíle, kdy se o kosmickou loď otře roj mikrometeoritů. Loď se pro další cestu stane nepoužitelná, kosmonauti musí podstoupit náročný přestup do nedaleko prolétající sondy. Při této riskantní akci ale zahyne velitel lodi Woody.

MISE NA MARS
Režie Brian De Palma
Scénář Jim a John Thomasovi, Graham Yost
Kamera Stephen H. Burum
Hudba Ennio Morricone
Producent Tom Jacobson
Střih Paul Hirsch
Kostýmy Sanja Milkovic Haysová
Zbylým účastníkům výpravy se podaří přemístění do sondy a nakonec i přistání na Marsu. Zjišťují, že velitel předchozí mise je stále naživu, dokázal se nehostinným podmínkám přizpů sobit. Na astronauty však čeká ještě jedno velké překvapení. Když se vydávají na průzkum k záhadné hoře, která zahubila jejich kolegy, zj išťují, že objekt je mimozemského původu a vysílá velmi zvláštní signál.

Film Mise na Mars je sci-fi, ale na rozdíl od většiny filmů tohoto žánru šlo jeho tvůrcům o maximálně realistické pojetí, podložené spoluprací s odborníky. NASA (Národní úřad pro letectví a kosmonautiku) spolupracovala s tvůrci už od samého začátku. Filmaři měli k dispozici přední odborníky na Mars i přístup do hlavního štábu NASA. Zástupci úřadu také dohlíželi na autenticitu filmu přímo během natáčení.

OBSAZENÍ
Jim McConnell Gary Sinise
Woody Blake Tim Robbins
Luke Graham Don Cheadle
dr. Terri Fisherová Connie Nielsenová
Phil Ohlmyer Jerry O´Connell
Maggie McConnellová Kim Delaneyová
Debra Grahamová Elise Nealová
RECENZE

Mise na Mars měla být vážná sci-fi, ale budí spíše smích

Bublina s názvem Mise na Mars splaskla - umělecky i komerčně. Za osm týdnů promítání má tržby ve výši necelých šedesáti milionů, což není ani pro americká kina právě superhit, zvlášť pokud jde o žánr výpravné sci-fi, který tu bývá spolehlivou diváckou vějičkou.

Ukazuje se, že pouhé žánrové označení k úspěchu nestačí, ač jeho zárukou měl být uznávaný režisér Brian De Palma. Naopak, veškerá ve filmu poodhalená tajemství vesmíru jsou nicotná vůči záhadě, proč tvůrce Carrie či Ohňostroje marnosti přijal natolik chabý, nepůvodní scénář a proč se tak odvozená látka vůbec realizovala.

Se zelenými mužíčky z rudé planety si už pohrála řada filmařů, takže jistá míra odvozenosti se vyloučit nedá; problém Mise na Mars však spočívá v tom, že si tvůrci uzobli z každého talíře, leč jeden výrazný vlastní recept si vybrat nedokázali. Tudíž na katastrofický Armageddon či bitevní Den nezávislosti nedosáhne Mise na Mars množstvím ani dynamikou trikových scén. Na pokus o duchovní střet různých metod poznání jako v Kontaktu zase nestačí De Palmův film autorsky a k Burtonově parodii Mars útočí! se přibližuje výhradně nechtěně - smích diváků vybuchuje proti vůli smrtelně vážných tvůrců. A na Kubrickovo kultovní dílo 2001: Vesmírná odysea už kolega De Palma jen s manýrou pošilhává.

K obrazově pocitové manýře, vláčně rytmizovanému baletu v kosmickém modulu a vesmírném prostoru, jímž se posádka pohybuje spoutána provazem, musí však nebohý režisér dospět přes hromadu předžvýkaných schémat. Film začíná zahradní slavností před startem, přehlídkou milých, zdvořilých lidí, vzorných i navzájem oddaných rodičů, jež vrcholí nočními výlevy správných chlapů. Hrdina v podání Garyho Sinise nepoletí, ze sestavy vypadl, neboť pečoval o umírající manželku; on chápe rozhodnutí velitelů, kamarádi zase chápou jeho.

O rok později drkotá vozítko cihlovou planinou Marsu, členové výpravy ještě přejí Siniseovi na dálku k narozeninám, ale už se na ně řítí efektní smršť, písečné tornádo se savým trychtýřem. Možná nepřežil nikdo, možná jediný černošský člen posádky; teprve teď startuje ta pravá, záchranná mise, v níž najde místo kromě Sinise i druhá herecká hvězda filmu Tim Robbins; jím ztvárněný hrdina letí i s manželkou. Charakterizováni obligátní větou Tahle posádka to dokáže ovšem těžko uhrají víc než spiklenecké mrkání na ženu a hořký úsměv koutkem úst - to Sinise Robbinsovi závidí.

Zoufalství Siniseovy postavy zřejmě dojalo i scenáristy, takže model partnerských vztahů během letu poupravili - jiný důvod se aspoň nerýsuje, vyjma nutnosti nastavit příběh krizovými situacemi ve stylu "Houstone, máme problém". Působivě je snímán prvý z karambolů - přes krůpěje krve tančící v prostoru; druhý, akční, pokazí cituplné melodrama. Po hodině konečně smějí záchranáři přistát. Dřív, než začnou hledat své kolegy, ze sutin vyhrabou a vztyčí americkou vlajku. Těm, kdo se v tu chvíli v kině váleli smíchy, vzkazujeme: Má to svou logiku! Hrdinové přece vědí, že černošský kosmonaut, navíc otec klučiny, v hollywoodském filmu musí přežít, tak proč by si s pátráním nedali načas?!

A od této chvíle se film noří stále hlouběji do balastu sentimentu; ještě domorodá šifra se tváří vědecky a vstup do marťanské říše zalité bílým jasem vytrhl výtvarný tým z nudy. Pak se ovšem zjeví místní dáma s virtuální ukázkou evoluční teorie, a oč víc slzí, tím víc se baví hlediště. Tak si to De Palma asi nepředstavoval, nicméně kvůli té roztodivné mimozemšťance by se Mise na Mars vidět měla.

Američané zasazují národní vlajku do povrchu Marsu.

Za chvíli oba astronauty pohltí písečný vír před nimi.

Astronauti se vydávají prozkoumat záhadný objekt na Marsu.

Pohled na planetu Zemi z vesmíru.

Trojice astronautů se prochází na planetě Mars.

Kosmonauti musí opustit rozbitou loď a najít pro cestu k Marsu alternativní cestu.