Miro Žbirka v roce 1966

Miro Žbirka v roce 1966 | foto: Archiv MŽ

Začalo to prvním akordem. Biografie líčí Žbirkův život od A dur do zet

  • 3
Zpěvák a skladatel Miro Žbirka platí za československou hudební legendu, přesto, anebo možná právě proto s fanoušky nesdílel úplně vše. Novináři Honzovi Vedralovi, který jej zpovídal pro knihu nazvanou Zblízka, se však otevřel. A nevyhýbají se ani nepříjemným tématům, naštěstí nebulvárně.

Tak třeba dlouhá léta tabuizovaná traumatizující otázka sebevraždy Žbirkova nejstaršího bratra Jasona. „Od toho momentu je, myslím, můj život úplně jiný. Do té doby to bylo dětství. Potom, jak říkají Angličané, už nic nebylo jako dřív,“ vzpomíná Žbirka věcně. Jason zemřel v únoru 1969 a hudebník dodnes neví, zda a případně jakou roli v tom sehrála půl roku stará sovětská okupace. „To téma bylo v rodině tabu. Všechno ohledně jeho smrti jsou jenom moje dohady,“ říká.

Obálka knížky Miro Žbirka zblízka

Byli to přitom právě oba jeho starší bratři Tony a Jason, kdo ho, ať už vědomě, či ne, vedli k hudbě. Muzika u nich doma zněla z rádia a denně se hrálo i na kytaru, na kterou si nejmladší ze tří bratrů musel počkat, až mu vyrostou ruce. „Jednoho dne za mnou přišel Tony a ukázal mi, jak se hraje A dur. To byl můj první akord – a od té doby mi už nikdo žádný jiný neukazoval. Učil jsem se totiž sám,“ vzpomíná Žbirka.

Dál se samozřejmě rozebírá zpěvákova zářná kariéra, tedy zážitky o poznání radostnější. I třeba z turné kapely Modus po Sovětském svazu. Tam sice Slovákům hrozilo, že jim místní zničí aparaturu, a bydleli například v hotelu, kde se přepadali hosté, ale zažili i opravdu hvězdné chvíle. Třeba v Baku. „Místní se totiž rozhodli, že jim připomínám Johna Lennona, a pořád mi posílali drinky. Bylo na nich vidět, že už počítají do budoucna s nějakou samostatností. A my jsme pro ně byli symbolem něčeho ze Západu. Já jsem tam za chvíli ležel úplně pod stolem, protože každý si se mnou chtěl vypít,“ líčí Žbirka.

Osnovu knihy tvoří jednotlivá Žbirkova alba, na jejichž pozadí se odkrývají mechanismy hudební branže před revolucí i po ní. „Různé zákulisní hry, ale i to, v jakých podmínkách žili muzikanti, kteří zářili z obrazovek. Nebo jak podstatný byl rozdíl mezi populární scénou v Česku a na Slovensku,“ popisuje knihu Vedral.

Líčí se tu i paradox, že zatímco píseň V slepých uličkách se stala soundtrackem slovenské části sametové revoluce, deska K. O., jež vyšla v roce 1990, u posluchačů těžce propadla. „Nikdo se o album nestaral, nemělo pořádnou distribuci, nikdo si ho pořádně nekoupil. Tehdy mě to štvalo, ale už mi to vypadlo z paměti,“ tvrdí zpěvák.

Miro Žbirka s Honzou Vedralem knihu Zblízka pokřtí 21. listopadu od 17 hodin v pražském Paláci knih Luxor. Se křtem bude spojena i autogramiáda.

Podívejte se ve videu, jaké byly začátky kariéry Mekyho Žbirky:

19. května 2016