Nechme stranou, že speciálně divák tuzemský by měl přijmout jednak téměř tříhodinový rozsah, jednak tematicky přece jen vzdálenou ságu afroamerické rodiny, jež se vymaňuje ze zážitků otroctví. Mnohem podstatnější je, že musí bezpodmínečně přistoupit na jistá pravidla hry. Jedině když uvěří (zjednodušeně řečeno) v existenci duchů, kteří otřásají domem, pohybují nábytkem, rozžínají narudlé záblesky, vržou, hučí a skřípou - jedině pak může podlehnout kouzlu i vláčnému rytmu neobvyklého vyprávění.
Tato napůl exotická, napůl kafkovská nálada navíc provází košatý a spletitý příběh. Ten je budován zpětně ve vzpomínkách znázorněných jednou ostrými flashbacky z rodu nočních můr (kruté mučení tehdy těhotné černošské hrdinky), jindy v delších popisných úsecích (táž žena na útěku za svobodou rodí v loďce za pomoci bílé tulačky). A právě obrazová stylizace, jež si pohrává se skoky v ději i čase, činí příběh dosti nepřehledný. Člověku pak může mnohé unikat, neboť se snaží utřídit si vztahy mezi postavami a logickou posloupnost jednotlivých událostí. Pravda, na jistý neklid "z nevědění" dají mnohé scény zapomenout: rituály večerů při loupání fazolí a kukuřice, jímavě přirozená příchylnost tajemného nalezence Milované anebo postava hrdinčiny tchyně, jakési vůdkyně kmene, vlídné ženy a mystické šamanky zároveň. V souvislosti s Milovanou se nejčastěji zmiňuje jméno Oprah Winfreyové v hlavní roli uprchlé otrokyně, odhodlané vlastní děti raději zabít než ponechat otrokářskému biči. Ale při vší úctě k hereckému výkonu slavné televizní moderátorky, kolegyně se jí vesměs vyrovnají. A Danny Glover té ženské komunitě vévodí.
Ty obrazově nepřenosné jizvy na duši mohou z plátna působit jako defilé více či méně pomatených; symbolika, jíž si režisér pomáhá, se ocitá na hraně sdělitelnosti. Nechat se unést Milovanou znamená poddat se pocitům.
Tato napůl exotická, napůl kafkovská nálada navíc provází košatý a spletitý příběh. Ten je budován zpětně ve vzpomínkách znázorněných jednou ostrými flashbacky z rodu nočních můr (kruté mučení tehdy těhotné černošské hrdinky), jindy v delších popisných úsecích (táž žena na útěku za svobodou rodí v loďce za pomoci bílé tulačky). A právě obrazová stylizace, jež si pohrává se skoky v ději i čase, činí příběh dosti nepřehledný. Člověku pak může mnohé unikat, neboť se snaží utřídit si vztahy mezi postavami a logickou posloupnost jednotlivých událostí. Pravda, na jistý neklid "z nevědění" dají mnohé scény zapomenout: rituály večerů při loupání fazolí a kukuřice, jímavě přirozená příchylnost tajemného nalezence Milované anebo postava hrdinčiny tchyně, jakési vůdkyně kmene, vlídné ženy a mystické šamanky zároveň. V souvislosti s Milovanou se nejčastěji zmiňuje jméno Oprah Winfreyové v hlavní roli uprchlé otrokyně, odhodlané vlastní děti raději zabít než ponechat otrokářskému biči. Ale při vší úctě k hereckému výkonu slavné televizní moderátorky, kolegyně se jí vesměs vyrovnají. A Danny Glover té ženské komunitě vévodí.
Ty obrazově nepřenosné jizvy na duši mohou z plátna působit jako defilé více či méně pomatených; symbolika, jíž si režisér pomáhá, se ocitá na hraně sdělitelnosti. Nechat se unést Milovanou znamená poddat se pocitům.
|
Milovaná (USA 1998) | |
| režie | Jonathan Demme |
| scénář | Akosua Busianová, Richard LaGravenese a Adam Brooks podle stejnojmenné knihy Toni Morrisonové |
| hrají | Oprah Winfreyová, Danny Glover a další |
| distribuce v zahraničí | Falcon |
| čas | 172 minut, titulky |
