Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Milostný vztah dvou velkých filozofů

  0:01aktualizováno  0:01
Obdivovatelé hlubokomyslnosti Martina Heideggera berou občas na lehkou váhu jeden fakt. Asi nejváženější německý filozof 20. století, který ovlivnil i myšlení českého předlistopadového disentu, přijal po nástupu Hitlera k moci rektorský post na univerzitě ve Freiburgu.

Byl členem hitlerovské strany NSDAP a svůj vztah k nacismu ani po válce nikdy důsledně nepřehodnotil.

Hlubší debatu na toto téma vyvolala na Západě až koncem 80. let studie Victora Fariase Heidegger a nacismus. Nakladatelství Academia nyní záslužně sáhlo po publikaci, v níž americká politoložka Elzbieta Ettingerová v roce 1994 upozornila na cosi, co bylo do té doby veřejným tajemstvím: na Heideggerův milostný vztah s jeho žákyní a později věhlasnou myslitelkou Hannah Arendtovou.

Pětatřicetiletý profesor univerzity v Marburgu, ženatý a otec dvou dětí, se s talentovanou, poněkud extravagantní, o osmnáct let mladší židovskou studentkou seznámil v roce 1925, kdy dokončoval práci na spisu Bytí a čas. Ettingerová poutavou formou líčí jejich celoživotní milostný příběh.

Ze strachu, že vztah nezůstane utajen a ohrozí Heideggerovo manželství i jeho kariéru, doporučil Heidegger své žačce odchod na jinou univerzitu. Jejich cesty se na dlouho rozcházejí v roce 1933, kdy je Arendtová nucena emigrovat do USA.

Způsob, jakým se věci vyvíjely po válce, je však kuriózní. Psychicky nalomený Heidegger má v rámci denacifikace až do roku 1951 zakázáno přednášet. A právě Hannah Arendtová, tehdy už prominentní osobnost, se Heideggera vehementně zastala.

Vinu svalovala na vliv bytostně nacisticky smýšlející filozofovy manželky Elfride a v rozporu se skutečností prohlásila, že Heidegger svůj omyl korigoval mnohem rychleji než mnozí ti, kteří ho postavili před soud.

Kniha Elzbiety Ettingerové je víc než jen pozoruhodným vhledem do soukromí dvou slavných představitelů filozofického myšlení. Její neúplnost spočívá v tom, že autorka měla povoleno citovat pouze z dopisů Arendtové Heideggerovi.

Když potom byla v roce 1998 poprvé zveřejněna jejich vzájemná korespondence, otevřel se i pohled na zcela soukromé projevy Heideggerova rétorického nadání. Heidegger podle všeho dokázal okouzlit svou žákyni i po letech natolik, že mu odpustila přisluhování režimu, jenž měl v úmyslu ji jako Židovku zlikvidovat.

Vzniká dojem, že autorka knihy za žádnou cenu nehodlá Heideggerovi prominout jeho politické klopýtnutí, které mnozí považují jen za dočasné poblouznění člověka jinak ctihodného.

Avšak nahlédneme-li do dopisů, v nichž filozof střídá velikášská vyznání lásky s úzkoprsými výzvami k diskrétnosti, nejspíš pochopíme, proč Ettingerová chová k Heideggerovi tak hluboké antipatie.

Zdá se totiž, že Heidegger ani po válečném ztroskotání nacistické ideologie nebyl s to pohlížet na Arendtovou jako na milovanou, inspirativní múzu. Zůstal v zásadě věrný svým dřívějším stanoviskům a z osoby, jíž kdysi adresoval slova plná emocí, chladnokrevně učinil "rodinnou přítelkyni" manželů Heideggerových.

V knize Elzbiety Ettingerové tak myslitel před námi stojí jako muž, který nezklamal jen po stránce politické, nýbrž i jako milenec.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Salman Rushdie na knižním veletrhu ve Frankfurtu (12. října 2017)
Ty seš chlap! Rushdie ve Frankfurtu vzpomínal na setkání s Trumpem

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Donald Trump na Frankfurtský knižní veletrh nedorazil, přesto se tu o něm mluví skoro všude. Angela Merkelová a Emmanuel Macron, kteří literární svátek opravdu...  celý článek

Spisovatel Jáchym Topol
Jáchym Topol, Věra Machoninová či Petr Zuska dostali výroční ceny

Státní cenu za literaturu si z nedělního ceremoniálu odnesl Jáchym Topol, za překladatelské dílo připadla in memoriam Evě Kondrysové. Současně byly uděleny...  celý článek

Velká část děje knihy V šedých tónech se odehrává v sovětském gulagu.
RECENZE: Když musí dítě sát krev. Zulejku otroctví nezlomí ani v pustině

Rok 1930. Třicetiletá Zulejka, již v patnácti provdali za mnohem staršího muže, čtyřikrát porodila, ani jedna z holčiček se nedožila měsíce. Když ji se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.