Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Miloš Spurný brání krajinu dobrou fotografií

  4:00aktualizováno  4:00
Retrospektivní výstava a reprezentativní monografie připomínají dílo moravského přírodovědce, fotografa a filmaře Miloše Spurného (1922-1979), prvního tuzemského tvůrce, jenž krajinářskou fotografii systematicky spojoval s přírodovědným vzděláním a ekologickým zacílením.

Miloš Spurný - Bystřicko na Vysočině (1956) - Bystřicko na Vysočině. Snímek Miloše Spurného z roku 1956 | foto: Miloš Spurný

Nabíledni je otázka: byl Spurný ve výsledku více fotografem-krajinářem, anebo fotografemvědcem? "Porazila" u něho estetika ekologii, anebo naopak? Kurátor Antonín Dufek píše o Spurného inklinaci k objektivnímu dokumentování. To neznamená, že by fotograf byl takzvaně objektivní; nic takového v této nevědecké disciplíně neexistuje.

Objektivní dokumentování krajiny tkví v tom, že fotograf scenerii zaznamená bez formalistických inovací, bez estetické ornamentalizace či bez toho, že by krajině podsouval duševní obsahy třeba tím, že by akcentoval dramatický ráz nebe. Důsledně registrujícímu stylu se v 70. letech začalo říkat nová topografie a Dufek právě do těchto souvislostí Spurného uvádí.

Spurný se nikdy úplně neodpoutal jednak od svého přírodovědného vzdělání, jednak od krajinářských tradic v české (a československé) fotografii. Výsledkem jsou snímky klidné, vyrovnané, v nichž uspokojení najdou jak ti, jimž jsou nějaké fotografické koncepty ukradené, tak ti, kteří záběry chtějí a potřebují číst v kontextech a přesazích.

Jednou je Spurný především registrátorem melioračních zásahů do krajiny kolem řek Dyje nebo Moravy (které těm územím vzaly jejich přirozenou vodní kulturu); tohle je Spurný jakoby nový topograf. Podruhé hledí do krajiny o poznání poetičtěji - například nechá-li delší expozicí na fotce rozmáznout a tím zkrásnět vodní přívaly; tohle je Spurný jakoby "starý dobrý" krajinář.

V balancování mezi zobrazovacími přístupy tkví jedinečnost, ale i slabina Spurného černobílých děl. Projeví se u většího souboru, kdy nejednoznačnost autorova přístupu nemůže dostat energii syntézy, poněvadž někdy jsou ty dvě vyjadřovací cesty prostě nespojitelné. U výstavy a knihy se to pokaždé projevuje trochu jinak.

Zatímco ve výstavní síni se lze potkat se Spurným coby spíše tradičním krajinářem, což podtrhuje několik velkých, slepovaných, z dnešního "digi" pohledu roztomile ručních panoramatických exponátů, tak v knize, i díky věcnějším popiskům, získává Spurného odkaz onen "topografičtější" ráz. Rozhodně je dobře, že si jak v Moravské galerii, tak v nakladatelství FOTEP dali tu práci a Spurného takříkajíc vrátili do hry. Jeho dílo nesmí být v dějinách české fotografie přehlíženo, natož zapomenuto.

Miloš Spurný. Mezi fotografií a ekologií
Kurátor Antonín Dufek. Uměleckoprůmyslové muzeum Brno, Husova 14, plné vstupné 40, snížené 20 a rodinné 90 korun. Sbohem, staré řeky Texty A. Dufek, J. Lacina, V. Spurná, M. Spurný. Výběr fotografií Libor Teplý. FOTEP, Brno 2007, 142 stran, doporučená cena 590 korun
Hodnocení MF DNES: 60 %

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Krištof Kintera, We All Want to Be Cleaned, 2017
OBRAZEM: Rudolfinum slaví stou výstavu. Otevírá ji Krištof Kintera

Krištof Kintera se veřejnosti vepsal do paměti pomníkem věnovaným sebevrahům pod Nuselským mostem. Nyní výrazný český umělec otevírá svým dílem jubilejní stou...  celý článek

Z výstava Manifesto Juliana Rosefeldta
OBRAZEM: Za výstavu Manifesto by si Blanchettová zasloužila třetího Oscara

Australská herečka a držitelka dvou Oscarů Cate Blanchettová už dlouho nemusí nikoho přesvědčovat o svém hereckém talentu. Nová výstava Manifesto v Národní...  celý článek

Skica, která by mohla být předlohou Mony Lisy od Leonarda Da Vinci.
Leonardo Da Vinci možná Monu Lisu původně nakreslil bez oblečení

Italský malíř Leonardo da Vinci si možná Monu Lisu, patrně nejslavnější portrét všech dob, nejdřív načrtl uhlem jako nahou ženu. Experti v pařížském muzeu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.