Pokud jde o princip, minimální. Jen sám fakt, že soutěžící jdou do horkého křesla rovnou, bez "rozstřelu", že mají o nápovědu víc a v banku o pár milionů méně než v původní verzi, ještě nový pořad nevytvoří.
Tím spíše, že licenční práva předepisují, jak má show vypadat, aby chránila svou obchodní značku. Takže návrat Milionáře devět let po české premiéře působil, jako by se zastavil čas. Obdobné studio, obdobná znělka, obdobné ochozy pro "hlas lidu" u tlačítek.
Novinkou byla pouze vpašovaná sebereklama na následující zprávy Primy – Milionář totiž slouží hlavně jako cukrová návnada, která diváka přilepí a podrží, aby dál nepřepínal. A jiný je samozřejmě moderátorský styl.
Šmucler je příliš dychtivý
Ve srovnání se svými předchůdci, ale i s dosavadní vlastní praxí, přešel Šmucler docela překvapivě na lidovější notu. Více se zubí, culí, předvádí; je žoviálnější, veselejší, přítulnější, jako by mu Prima naočkovala svou představu "vstřícné rodinné televize".
Odráží se to i v moderátorově hovorovějším slovníku včetně sloganu soutěže, jež "není pro blbce". Dost odvážné a zrádné tvrzení.
Ztrátu jisté noblesy ještě podtrhuje, že se Šmucler často opakuje. Výrazy "Hele, fakt jo? – Tak jo. – Ty bláho! Jasně, je to tam! Dva melouny!" by člověk čekal spíše od neformálního moderátora teenagerovské hitparády. Že by se Prima i tímto jazykem pokoušela navenek omladit?
Jenže k Šmuclerovi moc nesedí. Řemeslo moderátora zvládá stále profesionálně, pohotově a příjemně, ale přílišná dychtivost a snaživost nepatří k němu ani k tradici pořadu.
Nenasazuje pokerově nehybnou tvář jako kdysi Čech, jeho stylizací není pokušitelský Mefisto – šlechtic pekla, nýbrž spíše čertík neposeda vyskakující z krabičky.
Ano, pořad je kratší; aby vůbec něco stihl, nemůže si moc hrát. Přesto stále nese zábavu s rozumným obsahem, jež by i dnes v šikovném balení utáhla hluché večery v hlavním čase.
Milionář
ČR 2008, režie Petr Burian, uvádí Roman Šmucler, vysílá TV Prima, 1. a 2. díl
Hodnocení MF DNES: 60 %
