Dva manželské páry neboli Hynek Čermák, Jiří Langmajer, Viktorie Čermáková a Marika Procházková se v režii Jana Hřebejka octnou v Karibiku. Scénář Svaté čtveřice napsal Michal Viewegh, a to poprvé nikoli podle své knižní předlohy. Recenzi filmu najdete zde.
Svatá čtveřice má podtitul "jemně nemravná komedie". Co si má pod jemnou mírou nemravnosti divák představit? Může vzít do kina děti, babičku, lze film vysílat v televizi před desátou večer?
Já bych to klidně před desátou vysílal, ale naši strážci morálky v televizních radách budou jistě proti, jakkoli v tom filmu není nic vulgárního, nelidského, skutečně nemravného. Není tam násilí ani zabíjení a není to porno. Je to film o kamarádství a hlavně o lásce a touze, tudíž je tam i trocha erotiky, která k lásce a touze nevyhnutelně patří. Puritáni budou ovšem i tak pobouřeni.
Mohla by vůbec existovat mravná romantická komedie? Nebyla by to strašlivá nuda?
Kladu si otázku, v čem jsou romantické komedie nemravné. Co opravdu nemravného dělá Bridget Jonesová? Nebo Laura z Románu pro ženy? Hledají lásku, hledají otce svých dětí, takže si logicky nevystačí s jedním mužským vzorkem, ale na tom nic nemravného není. To je naopak přirozené. Takhle jsme byli stvořeni.
Účastníci zájezdu byli na Jadranu, Marie Poledňáková vyvezla své hrdiny do Maroka, vy teď dva manželské páry až do Karibiku. Píše se tenhle žánr lépe do exotických kulis?
Na Jadran jezdí každý rok milion Čechů, čili to jsou kulisy vlastně domácké, a Karibik v novém filmu je zase úplně jiný Karibik, než si lidé obvykle představují. Je to půvabný, nicméně zastrčený a zcela zanedbaný ostrůvek bez hotelů i turistů, kam navíc naši hrdinové přijíždějí pracovně. Exotický přesto samozřejmě je. Exotiku si vynutil příběh, který jsem vymyslel. Potřeboval jsem nějaký přesvědčivý spouštěcí mechanismus vášní. Proto se naši hrdinové ocitnou v prosinci polonazí na opuštěné pláži omývané tyrkysovým mořem. Někde v Třinci při teplotách šest pod nulou by se jim nejspíš nic podobného nepřihodilo.
Traduje se, že v romantické komedii musí být lidé přiměřeně pohlední a slušně situovaní, aby nerušili "sociálkou". Existují ještě další pravidla, co do romantické komedie rozhodně nesmí – násilí, smrt, politika?
Tohle jsou milí, ale úplně obyčejní lidé, ti dva chlapi jsou takoví lepší elektrikáři, jedna manželka zhotovuje a prodává keramické figurky, druhá pracuje v dětském domově. Je jim přes čtyřicet, nikdo z nich nechodí do fitka ani na kosmetiku. Ale násilí, smrt ani politika tam skutečně nejsou. Chtěli jsme s Honzou Hřebejkem natočit film, který bude vyzařovat pozitivní energii.
Když to hodně zjednoduším, právě láska a politika jsou dvě hlavní témata, která střídáte. Jejich spojení a la zamilovaný premiér typu Hugha Granta v Lásce nebeské by vás nezajímalo?
Tak to vás snad pobavím: v nové knize Mráz přichází z Hradu, která je volným pokračováním Mafie v Praze a vyjde začátkem října, mám nejen premiéra s milenkou, ale také prezidenta s milencem. Dokonce oba, stejně jako všechny další postavy politiků, kmotrů a podobných, pod jejich pravými jmény.
Mimochodem, který film považujete v žánru romantické komedie za nejlepší?
Zmíněnou Lásku nebeskou bych klidně jmenoval a samozřejmě víceméně kteroukoli z komedií Woodyho Allena.
Věříte, že romantické komedie milují jenom ženy? Znám dost mužů, kteří si u nich kradmo zaslzí. Proč je pro muže tak těžké přiznat, že je love story dojímá?
Pokud mi to bude uvěřeno, pro mě to těžké není. Dojímám se často, bez ohledu na výklady typu "ve skutečnosti se dojímáme nad tím, jak jsme úžasně citliví". Být neschopen se dojmout podle mě znamená mít okoralé srdce.
Svatou čtveřici jste psal přímo pro film, další scénář jste napsal pro ČT. Proč? Natolik jste nespokojen s cizími scénáři podle svých předloh, nebo vás tahle disciplína začala bavit?
Já jsem žádné cizí scénáře podle svých předloh neviděl asi deset let. Až mi nějaký scenárista takový scénář přinese a bude se mi líbit, milerád mu to přenechám. Do té doby se o to budu muset pokoušet sám. Zatím mě to naštěstí baví.
Půjdete ve filmu ještě dál a zkusíte některou vlastní látku příště sám i režírovat?
Ne, to je už úplně jiná profese. Soudnost jsem ještě neztratil.
Spojení jmen Viewegh – Hřebejk vždy značilo pro kina záruku, ale situace se mění, lidé otrávení amatérskou šmírou či pseudouměním se od českých filmů odvracejí. Víte, jak si diváky znovu získat?
Ano, návštěvnost kin v posledních letech opravdu stále klesá. Ale s odkazem na počet diváků na "našich" filmech si dovoluji neskromně tvrdit, že já ani Hřebejk se na tomto vývoji příliš nepodílíme. Zatím.
Zmínil jste druhý díl Mafie v Praze, který vyjde pod názvem Mráz přichází z Hradu. Není to pro autora práce bez konce a bez naděje? Každý den se rodí látka pro další díly.
Občas jsem beznaděj cítil. Musel jsem denně číst o dalších miliardových tunelech, dalších cinklých zakázkách, dalších nehoráznostech politiků, scházel jsem se s novináři a policisty a dozvídal se další a další "jobovky". Ale nakonec to stálo za to, už kvůli možnosti se naší politickopodnikatelské sebrance alespoň vysmát. Zkarikovat je. V tom je jistá malá satisfakce.
