Snad nám naše děti prominou (1989)
Další ze skladeb, kdy text vznikl na předem napsanou hudbu. Dejme slovo Prokopovi: „Vladimír Merta mi v osmaosmdesátém přinesl tři úplně rozdílné texty. Já jsem si vybral tenhle, i když se mi zdálo, že bolševik to nemůže povolit. Ale nějakým zázrakem to povolili, a tak na poslední předrevoluční desce vyšla moje snad nejsilnější píseň s tak sžíravým pohledem na tu naši poválečnou generaci, že jsem byl přesvědčený, že až se to jednou otočí, už to snad nebude platit. Ale ono se to otočilo ani ne rok poté a bohužel musím konstatovat, že to platí pořád, i po více než pětadvaceti letech od převratu, což je dost hrozné.“ A nádherná akustická kytara Luboše Andršta tu tesknotu jen podmalovává.