Zdrojem inspirace Michala Cimaly pro tvorbu na pomezí designu a volného umění se stala městská poetika a industriální prostředí, ze kterého pochází. "Všechny ty zvuky a ruchy, které město vydává, chuť nebo pachuť jednotlivých čtvrtí – to mám hluboko v sobě," říká umělec.
Michal CimalaNarodil se v roce 1975 v Havířově, absolvoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze Ateliér kov a šperk pod vedením V. K. Nováka. V současné době pracuje jako asistent v ateliéru Jaroslava Róny na Akademii výtvarných umění v Praze. Od roku 2006 je členem vysočanského uskupení Trafačka. |
Zájem o dynamické tvary a procesy přenáší Michal Cimala především do svých hudebních objektů. Během stipendijního pobytu v Berlíně objevil žluté plynovodní potrubí z plastu jako sochařský materiál. Experimenty s ním podnítily vznik konceptu experimentálních hudebních nástrojů. Objekty postupně doplnil o struny a kytarové snímače a vizuální stránku svých sochařských kreací tak rozšířil o zvukové efekty.
Vznikly bizarní, plně funkční futuristické vize hudebních nástrojů, které mimo jiné daly podnět k založení alternativní hudební formace Roxxxor Vysočany, působící v letech 2001–2009. Kromě plastových hudebních objektů vytváří Cimala takzvané snowguitars, baskytary vyřezané ze snowboardových prken.
Rozsáhlá instalace Cimalových kreseb spadá do let 1995–2010. Od počátečních klidných "situací" nabírá umělcova kresba na rychlosti, evokuje filmovou či popovou dynamiku a zabývá se tématy jako je sex, situace, stres či outsiders. Významnou část instalace tvoří skici vývojových prototypů nejrůznějších aparátů a konstrukcí.
Výstava Michala Cimaly potrvá v DOXu do 7. března.
