Herečky filmu Julieta Adriana Ugarte a Emma Suárezová před Thermalem

Herečky filmu Julieta Adriana Ugarte a Emma Suárezová před Thermalem | foto:  Dan Materna, MAFRA

KOMENTÁŘ: Kůň v Thermalu, hvězdy pro menšiny a Vary bez výbuchu i senzace

  • 5
Necelých tři sta tisíc lidí vidělo v ČT závěrečný ceremoniál 51.karlovarského festivalu, jenž prodal rekordní počet vstupenek – přes 135 tisíc. Jaký byl?

Moderátor Marek Eben prohlásil, že je „čím dál víc vděčný za každý den, kdy se nic nestane“. A přesně takový byl celý festival, ani plynová bomba u hořícího grilu, kvůli níž na jednu z akcí přijeli hasiči, naštěstí nevybuchla.

MFF Karlovy Vary 2016

„Po loňském, jubilejním ročníku jsme se obávali, aby ten letošní neměl takříkajíc těžký zadek, ale dopadlo to dobře,“ míní prezident festivalu Jiří Bartoška. Podle něj žádný z porotců netrpěl a všechny oceněné hvězdy slíbily, že natočí festivalovou znělku, i když si budou těžko hledat čas. Sám Bartoška letos stihl jako divák pět filmů a s ministrem financí Andrejem Babišem slíbil, že hned po zakončení 52. ročníku začnou opravy festivalového hotelu Thermal. „Veřejnost se o něj zajímá deset dní v roce,“ podotkl Babiš (o opravě více zde).

Thermal je centrem i křižovatkou dění. Tady se rozdělují proudy lidí na ty v róbách, kteří míří na raut Moët & Chandon, a v džínách, jež zve ČT na grilovanou klobásu. Napohled však večírků letos ubylo, firmy je buď dobře ukryly, nebo rozpustily ve veřejně přístupných koncertech – spekulovalo se, že kvůli bruselským normám nákladů za pohoštění v přepočtu na osobu. Jedinou výstředností vedle culíku Jaromíra Jágra a patrona animovaného díla Nagano Dominika Haška tak zůstal cenový monopol sponzorských firem, k nimž se v beztak drahých Varech těžko hledá alternativa.

I soutěž byla proti minulým letům vyrovnaně čistá, bez okatých experimentů; paradoxně nejrevolučněji tu působil poslední film zesnulého „křehkého pankáče“ Jana Němce Vlk z Královských Vinohrad, oceněný zvláštním uznáním (první dojmy najdete zde).

Soutěžní filmy se vesměs týkaly vztahů, osamělosti, třináctých komnat. Došlo na pornografi, ale jen ve slovech; na sex se psy, ale pouze coby spekulaci; na ženu s ocasem, ovšem v podobě jinotaje. Nejprostší, tudíž nejsilnější bylo vítězné Rodinné štěstí, jehož režisér Szabolcs Hajdu si odnesl i cenu pro nejlepšího herce: ironické drama se odvíjí výhradně v bytě, o který se dočasně musí podělit rodiny dvou sester (výsledky festivalu zde).

Verdikt poroty se čekal, zato hlasování diváků budilo pochyby, proč vlastně točit nové věci. Až do posledního dne, kdy je předhonil premiérový Tohle je náš svět, totiž bodovali veteráni: komedie Hasta la vista, která u diváků ve Varech vyhrála už před čtyřmi lety, thriller Leon z 90.let či skvostně restaurované Intimní osvětlení z roku 1965.

Co ještě utkví v paměti? Živý kůň na jevišti v show bratrů Cabanů – prý se jmenuje Troja a hrál už v Andělovi Páně. Masivní vpád televizních projektů, od Pustiny z HBO po slibné Kosmo z ČT (první dojmy zde) – což znají i jiné festivaly, třeba do Benátek veze Paolo Sorrentino seriál Mladý papež s Judem Lawem v hlavní roli. Ale také chabý zájem o film filmů – Poslední pokušení Krista, jejž uváděl Ježíšův představitel Willem Dafoe.

Byť byla v letním kině zima, ukazuje to, že oba američtí hosté, Dafoe i scenárista Charlie Kauman, oslovují spíš menšiny. A Jean Reno se ve Varech jen mihl během zdejšího natáčení „čínského velkofilmu“, jak řekl, čímž své zaměstnavatele nepotěšil. Jsou totiž z Hongkongu.