"Že to zní divně?" diví se Lou Reed. "Divné by bylo, kdyby Metallica nahrávala s Cher. Tohle je naopak očividná spolupráce," říká hudebník. Při bližším pohledu to prý začne dávat smysl. Obě strany vždycky nalézaly inspiraci v nepříjemných tématech, jako je odcizení, strach, smrt a vlastně i sex.
A právě tyhle inspirace společně rozehrály na albu Lulu, které vyjde na konci října a z nějž je zatím k mání jen třicetivteřinová ukázka prvního singlu nazvaného The View. A už ta slibuje mnohé. "Nebude to album Lou Reeda ani album Metalliky," doplňuje kytarista Kirk Hammet. "Je to jako nový živočišný druh. Nikdo v našem světě heavy metalu se o nic podobného nepokusil. Spoustu lidí ta deska vyděsí," slibuje za Metalliku. Výsledek spolupráce dokonce popisuje jako "svatbu přístupů".
Na to Lou Reed jen přikyvuje. Na uvolněné a samozřejmé pracovní atmosféře se podle něj podepsalo zejména samotné místo nahrávání ve studiu HQ, které si Metallica sama vybudovala v Kalifornii.
"Postavili ho muzikanti pro muzikanty. Je úžasně nastavené, aby zachytilo opravdovou sílu, pocit a emoce. Všichni jsou v nahrávací místnosti najednou, točí se zpěvy, bicí a najednou koukám, ten kytarista po mém boku, na mě, sakra, něco řve!" říká Lou Reed.
Hlavní skladatel a frontman Metalliky James Hetfield, o kterém je řeč, se hned se smíchem brání: "Ty sám jsi ve studiu pěkně řval." "Nepřišel jsem neozbrojen," přiznává v dobrém rozmaru Lou Reed. Spíš než řvaní se však studiem rozeznívalo souznění. Na to, že si budou jako muzikanti rozumět, Lou Reed s Metallikou přišli už před dvěma lety v New Yorku během výročního koncertu ke čtvrtstoletí Rokenrolové síně slávy, kde společně zahráli Reedovy klasiky. "Od té chvíle jsme věděli, že jsme pro sebe byli stvořeni," říká dokonce legendární zpěvák.
Femme fatale
A zatímco Metallica plnila své koncertní povinnosti s deskou Death Magnetic, Reed už přemýšlel, jak dát dohromady něco většího. Původně to měly být starší písničky z jeho repertoáru, kterým chtěl s Metallikou v zádech vdechnout nový rozměr. "Týden před první schůzkou ve studiu mi Lou zavolal a říká: Podívej, mám úplně jiný nápad..." popisuje bubeník Metalliky Lars Ulrich vznik nahrávky.
Reed potom poslal texty o Lulu. Inspiroval se třemi divadelními hrami německého expresionisty Franka Wedekinda o padlé femme fatale, které na počátku minulého století svou sexuální otevřeností dráždily kritiku, cenzuru i diváky. "Ta zkušenost se nás navždycky dotkla a změnila nás," říká Hetfield. "Byla to zkouška ve spontánnosti a improvizaci. Dotkli jsme se magie," láká k desce posluchače ze všech stran barikády.
