RECENZE: Z Baletek čpí pach zkušeben, sprch a internátů konce 90. let |
Kniha bez obalu popisující život prepubertální dívky ve světě internátů a konzervatoří konce 90. let se setkala s kontroverzními reakcemi. Ty prý ale za vznikem představení primárně nestojí. „Negativní reakce přišly ještě před vydáním knihy. A týkaly se výhradně jen mě samotné a marginalizováním mé osobní zkušenosti. Po jejím vydání už chodily jen zprávy pozitivní, a mezi nimi tedy i často bolestné a tragické, protože mi psaly ženy, ale i muži, kteří zažili něco podobného,“ vysvětluje Čechová.
„Pozitivní na tom bylo, že sebrali odvahu a dokázali to někdy i s mnohaletým odstupem sdílet. Já jsem tak intenzivní a protikladné reakce z obou ‚světů‘ úplně nečekala a objevilo se vlastně více otázek než odpovědí, které mě nenechávaly spát. A jak mám ve zvyku, dokud to nezpracuji a nepřetvořím tu energii na něco smysluplného, tak se to za mnou povleče jako sopel,“ popisuje, co ji pudilo k další tvorbě.
 |
„Takže to byla spíše touha dobrat se hlubšího pochopení mě samotné a záhybů toho strachu, který jsem našla jako nám všem společný,“ dodává.
MetaBaletky tedy na samotnou knihu navazují jen nepřímo a podle autorky by divákům nemělo vadit, pokud ji nečetli. „Od toho je v představení předtočený filmový materiál, který nás vrhá do kontextu baletní výchovy v 90. letech a vypráví příběh o tom, kde se může zrodit onen později nepochopitelný strach, o němž se pak nepřímo celou dobu hraje,“ vysvětluje. Představení tedy vedle dalšího nakousne i témata jako přehnaná sebekritika či workoholismus.
Samotný večer, kde bude Miřenka Čechová jedinou vystupující, nabídne syntézu filmu, animace, divadla i živé interakce s diváky skrze chat. MetaBaletky budou k vidění v online přenosu z pražského Paláce Akropolis každý den od 3. do 6. května vždy od 20:00.
Autorka pak na únor příštího roku plánuje další, tentokrát už snad opravdu živou divadelní verzi vytvořenou na základě reakcí na tuto květnovou. „Což mi v tuto chvílí zní dost neskutečně, protože si nejsem jistá, zda vůbec ještě něco jako skutečné divadlo existuje,“ dodává. Nebrání se prý ani filmu.
