Sledují lidi, jsou jim v patách, koukají přes rameno, vchází do lidských domovů, přesto je nikdo nevidí, pakliže sami nechtějí. A to je to, čeho se andělé žijící v Los Angeles bojí. Aby je nikdo nespatřil, aby nebyli viděni, oni přece dělají jen svou práci. Notýsky a poznámkové bloky se plní událostmi toho dne a druhý den začínají psát do nových svazků. Všichni berou svou práci zodpovědně, někdy je třeba ochránit obchodníka před přepadením, častěji však odvést duše zemřelých k velkému světlu. Všichni až na jednoho svědomitě pracují...
Jméno Seth předurčuje špatný konec, vždyť je to název staroegyptského vládce podsvětí (FAKT?!). Anděl s tímto jménem je snad až příliš lidský a přes vlastní necitelnost chce pochopit lidské emoce. Podaří se mu to, a jako jediný ze stovek andělů se zamiluje. Tím působí pozdvižení jak v nadpřirozených kruzích, tak v životě své vyvolené. Racionalistická doktorka TaaTa nemá pro nadpřirozené jevy pochopení. Rozvíjí se dlouhý děj lásky, pochopení a trápení...
Po dlouhé době nastala možnost vidět Nicolase Cage jinak, než s pistolí v ruce a explozí za zády. Je vidět, že roli hraje rád, je to pro něj něco úplně nového. Jako Seth má zezačátku lehké vystupování – sem tam se objevit, zapsat si pár poznámek, vrhnout bolestný pohled na svoji vysněnou a poslechnout si božskou hudbu, která supluje spánek. Časem ale jeho postava graduje, stává se čím dál tím víc lidštější a tím i živější. Potkává padlého anděla, poprvé cítí ženu ve svém náručí, ale stále mu to nestačí, chce ji cítit jako člověk. Meg Ryan zase opakovaně naráží na hradbu své racionality, nevěří v něco mezi nebem a zemí. Nakonec se s realitou na poslední chvíli smíří.
Režie, které se ujal Brad Silbering, se nemůže rovnat Wendersově, stejně tak celý film a jeho hloubka. Přece jenom se jedná o komerční remake, který si neklade žádné vysoké cíle. Vizuálně povedenou scénu představuje “pád z nebes” a následné probuzení. To je překvapivě zpracováno a divák snad i chvíli věří, že takhle vypadá dobrovolný odchod z ráje.
I když je celý film o andělech, nikde zde není přímá zmínka o Bohovi, či snad o náboženství. Jako by andělé byli skupina sama pro sebe, jacísi převozníci zemřelých na onen svět. Ani to zde není řečeno jasně, pouze z jednoho záběru je možno tuto skutečnost vystihnout. Stejně tak není vysvětleno, proč centrum nadpřirozeného světa tvoří městská knihovna a narážky na Hemingwaye působí trapným úsilím vdechnout filmu hloubku. Pakliže se tedy zůstane u základní roviny, tak se jedná o pěkný, srdcetrhající snímek, který ale není záhodno brát příliš vážně. Dva světy se protínají v jedné bytosti, která se vzdá nesmrtelnosti, aby mohla žít po boku své milované. Anděl odchází z nebe a volí život plný nástrah a nebezpečí. Koneckonců, ani to nemusí být andělé a celý film by se mohl jmenovat "Město mimozemšťanů"...
 První dotyk anděla, který nemá lidské city... |
|
 Vyhlídky na spokojenou budoucnost. |
 je Seth neustále pozorován kolegy. |
 Seth poznává bolest a další lidské city. |
|
|
|
 "A to je moje rodina!" |
 Kolegové si vzájemně porovnávají lidské skutky zapsané v deníku. |
