Dohodli se, že zatím o všem pomlčí i před Mercuryho queenovskými kolegy, kytaristou Brianem Mayem, bubeníkem Rogerem Taylorem a baskytaristou Johnem Deaconem. "Kdyby to věděli, týmový organismus by se rozložil. To nechci. Jejich muzikantské kvality potřebuji víc než jejich soucit," argumentoval Mercury a manažer přikyvoval.
Svůj osud nesl Freddie Mercury statečně. S Queeny natočil alba The Miracle a Innuendo. Začátkem roku 1991 však pohublý zpěvák nedokázal své potíže zastírat a přestával chodit na veřejnost. Večírek na počest vydání alba Innuendo probíhal v jeho poživačném stylu na palubě parníku Queen Mary. Stoly se prohýbaly jídly, v uličkách tančili mimové a žongléři, k nebi vzlétly husté salvy ohňostroje. Mercury, který býval králem podobných rautů, tentokrát chyběl.
Zpěvák pomalu umíral, ale ještě se snažil pracovat. Oblíbil si prý švýcarské město Montreaux, kde natočil několik nahrávek. "Freddie přišel vždycky na pár hodin, když se cítil lépe," vzpomínal Brian May. "Říkal: Cokoli pro mě napíšete, to nazpívám. Udělám pro vás tolik materiálu, co budu schopen." Mercury obdivoval scenerii jezera, na jehož břehu nyní stojí jeho sochy. Švýcarské nahrávky pak vyšly na albu Made In Heaven.
Většinu času z posledních dvou let života však Mercury trávil za zdmi bohatě zařízeného domu na londýnském předměstí Kensigton. Unavený zpěvák prý procházel osmadvaceti místnostmi, které dal vybavit starožitným nábytkem a uměleckými předměty, anebo ležel zcela vyčerpán na posteli se svými oblíbenými perskými kočkami po boku.
Pečovala o něho Mary Austinová, jeho bývalá milenka, která mu zůstala věrná až do konce. Lékaři se snažili, aby Mercury trpěl co nejméně, avšak vůči chorobě byli takřka bezmocní. Freddieho imunitní systém byl natolik oslabený, že jej v listopadu 1991 nedokázal uchránit před zápalem plic. Zpěvák prý trpěl a často ztrácel vědomí, zatímco před vilou se shromažďovali novinářští lovci senzací i fanoušci. Správně tušili, že Mercuryho konec se nezadržitelně blíží.
Den před svou smrtí vydal zpěvák prohlášení, ve kterém sdělil pravdu o své nemoci. "V posledních dnech nemohl jíst, byl pod vlivem silných utěšujících prostředků. Ale bojoval, držel se statečně," vzpomínala později Austinová. 24. listopadu 1991 za ním byl lékař. Asi čtvrt hodiny poté, co odešel, Freddie Mercury zemřel. "Zůstal jsem s ním, a on jako by upadl do spánku," řekl Dave Clark, který právě byl u lůžka svého přítele.
V dubnu 1992 se s Mercurym rozloučili jeho hvězdní kolegové. Na stadionu Wembley nechyběli ani George Michael nebo David Bowie. Na závěr všichni zpívali We Are The Champions, jednu z písní, která Mercuryho navždy proslavila.
Svůj osud nesl Freddie Mercury statečně. S Queeny natočil alba The Miracle a Innuendo. Začátkem roku 1991 však pohublý zpěvák nedokázal své potíže zastírat a přestával chodit na veřejnost. Večírek na počest vydání alba Innuendo probíhal v jeho poživačném stylu na palubě parníku Queen Mary. Stoly se prohýbaly jídly, v uličkách tančili mimové a žongléři, k nebi vzlétly husté salvy ohňostroje. Mercury, který býval králem podobných rautů, tentokrát chyběl.
Zpěvák pomalu umíral, ale ještě se snažil pracovat. Oblíbil si prý švýcarské město Montreaux, kde natočil několik nahrávek. "Freddie přišel vždycky na pár hodin, když se cítil lépe," vzpomínal Brian May. "Říkal: Cokoli pro mě napíšete, to nazpívám. Udělám pro vás tolik materiálu, co budu schopen." Mercury obdivoval scenerii jezera, na jehož břehu nyní stojí jeho sochy. Švýcarské nahrávky pak vyšly na albu Made In Heaven.
Většinu času z posledních dvou let života však Mercury trávil za zdmi bohatě zařízeného domu na londýnském předměstí Kensigton. Unavený zpěvák prý procházel osmadvaceti místnostmi, které dal vybavit starožitným nábytkem a uměleckými předměty, anebo ležel zcela vyčerpán na posteli se svými oblíbenými perskými kočkami po boku.
Pečovala o něho Mary Austinová, jeho bývalá milenka, která mu zůstala věrná až do konce. Lékaři se snažili, aby Mercury trpěl co nejméně, avšak vůči chorobě byli takřka bezmocní. Freddieho imunitní systém byl natolik oslabený, že jej v listopadu 1991 nedokázal uchránit před zápalem plic. Zpěvák prý trpěl a často ztrácel vědomí, zatímco před vilou se shromažďovali novinářští lovci senzací i fanoušci. Správně tušili, že Mercuryho konec se nezadržitelně blíží.
Den před svou smrtí vydal zpěvák prohlášení, ve kterém sdělil pravdu o své nemoci. "V posledních dnech nemohl jíst, byl pod vlivem silných utěšujících prostředků. Ale bojoval, držel se statečně," vzpomínala později Austinová. 24. listopadu 1991 za ním byl lékař. Asi čtvrt hodiny poté, co odešel, Freddie Mercury zemřel. "Zůstal jsem s ním, a on jako by upadl do spánku," řekl Dave Clark, který právě byl u lůžka svého přítele.
V dubnu 1992 se s Mercurym rozloučili jeho hvězdní kolegové. Na stadionu Wembley nechyběli ani George Michael nebo David Bowie. Na závěr všichni zpívali We Are The Champions, jednu z písní, která Mercuryho navždy proslavila.
 Zpěvák skupiny Queen Freddie Mercury byl fanfaron, který měl rád bizarní úbory a jehož hlas stoupal až do operních výšek. Dlouhé vlasy nosil v sedmdesátých letech, kdy Queen zahájili kariéru s rockovou pompou. Později, v éře hitu Radio Ga Ga, přešel na krátký sestřih. To už Queen vládli popu. |
