Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Melancholici Keane se derou z moře železa

  12:51aktualizováno  12:51
Britské trio Keane se zapsalo k už první deskou Hopes And Fears, jež dosáhla třímilionového nákladu. Teď se vrací albem Under The Iron Sea.
Keane

Keane - Tom Chaplin z kapely Keane - festival Glastonbury (24. až 26. června 2005) | foto: Reuters

Naléhavý hlas zpěváka Torna Chaplina, emocemi nabité melodie, opřené o zvonivý rockový nápřah, to vše chce kapela zúročit na nové desce, která vyjde 12. června. Propagaci albu dělá svižnější píseň Is It Any Wonder, která zní z éteru.

Kapela bez kytar
Svým stylem se Keane řadí po bok britských poprockových kapel, jimž se říká "kytarovky", ovšem ve vybavení kytaru nemají. Vystačí si s pianem, na které hraje Tim Rice-Oxley, a s bubny, za nimiž sedí Richard Hughes.

Tahle sestava, která pochází z městečka Battle u Hastingsu, krystalizovala od roku 1997. Říkali si The Lotus Eaters a učili se podle muziky Beatles, U2 nebo Oasis. Pak začali skládat vlastní písně a nové jméno si vybrali podle Cherry Keane, dámy, která je prý hlídala v dětství, když si hráli na pískovišti. V roce 2000 vydali bez většího ohlasu první nahrávku, ale publikum si získávali spíše vytrvalým koncertováním.

"Vlastně to přišlo nějak samo. My jsme začínali ve čtyřech. Ale pak nás opustil kytarista Dominie Scott. Dlouho jsme za něj hledali náhradu, ale pak jsme zkusili hrát jen s pianem a bicími. A znělo to skvěle. Písně dělám tak, aby absence kytary neošidila muziku," říkal Tom Chaplin, jenž si pro chlapecký obličej vysloužil přezdívku hobit - podle postavy z Tolkienovy ságy Pán prstenů.

Chceme hrát davům
Z oken své zkušebny měli Keane výhled na pláň u Hastingsu, kde v roce 1066 porazil normanský vévoda Vilém vojska anglosaského krále Haralda II. Ten v bitvě padl a Vilém následně získal anglický trůn a přízvisko Dobyvatel.

Dobyvateli hitparád se Keane stali v roce roce 2003, kdy vydali singl s písní Everybody's Changing. "Nahrávání doprovázely i malé hádky, písnička vznikla doslova na koleně," vzpomínal Tom Chaplin. Píseň kapele pomohla k získání nahrávací smlouvy. Keane zněli trochu jako Coldplay a vydavatelé tipovali, že by se mohli ujmout ve sféře oblíbených melancholických kapel.

Zásluhou desky Hopes And Fears se to povedlo a Keane se objevili i na loňském megakoncertu Live 8 v Londýně. "Nikdy jsme nechtěli být jen malá, kultovní skupina. Chceme dělat muziku pro davy. Milujeme rock a teď máme šanci se do rockové historie zapsat. A ještě chci dodat, že písničky nikdy nevyjdou z módy," řekl Tom Chaplin. Zatím to Keane vychází.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jaromír Nohavica (O2 arena, Praha, 19. října 2017)
RECENZE: Nohavica opět na dosah dokonalosti, halu rozezpíval protestsongem

Jaromír Nohavica, Robert Kuśmierski a Pavel Plánka. V podstatě akustické trio muzikantů si ve čtvrtek podle očekávání podmanilo pražskou O2 arenu. Ostravský...  celý článek

Kapela Tichá dohoda
RECENZE: Hlasitá revoluce je prostě Tichá dohoda ze starých dob

Tichá dohoda po letech vydává desku s novou zpěvačkou a starým zvukem. Album nazvané Hlasitá revoluce je svěží závan doby, kdy světu vládly kytary.  celý článek

Boris Carloff
VIDEO: Boris Carloff obaluje melancholii vokály a syntezátory

Hudebník a producent Boris Carloff vydává album The Solipsist, o němž tvrdí, že je jeho nejelektroničtější a zároveň nejpísničkovější. Zároveň vypouští klip ke...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.