Režisér Jan Borna nabízí nefalšovanou podívanou: barvité kostýmy, pohyblivá scéna, efektní svícení, pyrotechnické efekty, živá „pekelná“ kapela. Vše nicméně udržuje v příslušných mezích všudypřítomný ironický nadhled a drastický humor meziher s dominující figurkou Kašpárka.
Martin Matějka dokáže být v této roli nejen vtipný, ale postihuje i odpudivé vlastnosti příznačné české postavičky, díky čemuž se jeho Kašpárek stává jednou z jistot inscenace, která jinak trpí nevyrovnaným tempem a nevyhnula se ani místům dosti hluchým.
Hlavní dvojici, Fausta a Mefistofla, režie oproti klasickým loutkárnám výrazně zlidšťuje a zdůrazňuje tak odkazy ke stále živému tématu pokoušení a úpisu nečistým mocnostem.
Fausta hraje Jan Vondráček jako učence na první pohled excentrického, jenž však ke komplotu s peklem přistupuje z velmi přízemní touhy po pozemském bohatství a slávě.
Mefistofl je naopak obsazen proti obvyklému typu: Arnošt Goldflam propůjčuje zlu podobu broučkovsky dobráckou, vlídně ironickou, a dokonce i trochu dýchavičnou. Neznamená to však, že by byl méně nebezpečný.
Tím spíše, že domnělá Faustova světovládná moc je předváděna jako čirá iluze a učencova převaha i velikášství tak působí spíše uboze než titánsky.
V souladu s předgoethovským pojetím látky propadá Faust v závěru pekelným silám zcela neodvolatelně. Inscenátoři však nabízejí překvapivou, byť pro mě osobně poněkud nesrozumitelnou úpravu: Mefistofl Faustovu duši se slovy „největším trestem ti bude samota a zapomnění“ vypustí na svobodu. Přinejmenším ono „zapomnění“ je však v případě Fausta velmi sporné.
|
Komedie s čertem aneb Doktora Fausta do pekla vzetí | |
| Režie | Jan Borna |
| Výprava | Jaroslav Milfajt |
| Hudba | Jan Vondráček |
| Hrají | J. Vondráček A. Goldflam N. Vicenová J. Wohanka M. Matejka V. Zavřela další |
 Arnošt Goldflam jako poněkud netradiční Mefistofl. |
