Na pódiu v choreografii tančí dvě postavy. Hlas shůry hřmí, že když uzavře Bůh sázku s Ďáblem, musí nastoupit Mefisto. To je scéna z úvodu stejnojmenného populárního muzikálu, který se už téměř rok a půl hraje v pražském Divadle Hybernia a který zpěvákovi Josefu Vojtkovi vynesl Thálii za muzikálový výkon roku.
Kulisy vám postavíme
Goethův faustovský motiv zasazený do renesanční Itálie zřejmě v kompletním českém nastudování v létě uvidí v Koreji. „Byl tady ředitel Mezinárodního festivalu muzikálu z Tegu. Z Mefista byl nadšený a rozhodl se, že ho chce,“ popisuje Daniel Barták, který je stejně jako jeho otec Zdeněk hudebním skladatelem a který právě za hudbou k Mefistovi stojí. Na zmíněný korejský festival přitom jezdí celý muzikálový svět; své produkce zde předvádějí scény z Broadwaye, Londýna, Paříže, Varšavy či Austrálie.
Korejští manažeři tak před každoroční přehlídkou cestují po světě, aby vytipované kusy zhlédli. A v Praze je zaujal právě Mefisto. „Čtyři týdny jezdíme a nic jsme nekoupili, na poslední chvíli jsme viděli muzikál, který kupujeme okamžitě,“ cituje ze setkání s korejským týmem Zdeněk Zelenka, který je pod Mefistem podepsán jako autor libreta i režisér.
Ďábel s Bohem tančí, když Vojtkův Faust hledá věčné mládíRecenzi muzikálu Mefisto najdete zde  |
„Teď je to ale otázka produkční, zda se vše povede skloubit dohromady, abychom tam mohli s celým hereckým týmem jet,“ brzdí trochu Zelenkovo nadšení Barták. Na letní přehlídce v Tegu totiž musí kompletní český tým Mefista několikrát odehrát, aby zaujal některé z tamních divadel a podepsala se smlouva. Organizátory festivalu však Zelenkovo dílo zjevně skutečně zaujalo, nabídli totiž Čechům, že jim na místě kompletně jedna ku jedné postaví kulisy, aby se ulehčilo cestování. Navíc vše za své peníze.
Hudba na zakázku
V Koreji je poptávka po muzikálu obecně vysoká. „Je to v podstatě větší trh než na Broadwayi,“ popisuje Zelenka. „Soul má dvacet milionů obyvatel, hraje se tam osmdesát až sto muzikálových titulů denně. Takže aby naplnili poptávku, shánějí muzikály po celém světě,“ potvrzuje Barták, jehož rodina má s korejskou produkcí bohaté zkušenosti. S otcem totiž přímo pro tamní trh připravili už čtyři kusy. „My jsme tam dělali už Shakespearovu Bouři či Romea a Julii, Dickensovu Vánoční koledu a muzikál Kingdom of the Winds,“ vypočítává. Právě soulská verze Romea a Julie se momentálně hraje v pražské Hybernii, zbylé kusy se k nám zatím vůbec nedostaly. „Vše to byly zakázky, oni si u nás objednali hudbu, jinak to byla korejská produkce.“
Že by tedy speciálně české muzikály samy o sobě nějak Korejcům učarovaly, se úplně říci nedá. „Upřímně řečeno, to je takový český pohled. Korejci to mají jako byznys, a když vidí něco dobrého, tak si to vezmou. Je ale pravda, že tomu musí člověk trochu pomoci. Zas tolik českých muzikálů, které se v Koreji hrály, není. Byl tam tuším Hamlet, Dracula a Tři mušketýři,“ vypočítává Barták původní české produkce, které se na nyní tak ostře sledovaném poloostrově skutečně uchytily. Doplňme ještě Kleopatru. A Zelenkův Mefisto bude zřejmě další, kterému se to povede.
„Ptal jsem se jich, co se jim na tom tak líbilo. A řekli mi, že je tam vše, co má rád korejský lid. Mystika, milostný příběh, fantazie a humor,“ přibližuje dále Zelenka setkání s korejskými manažery. „To poslední kupodivu nejvíc podtrhovali – máme tam prý zábavné situace. A dále je to prý velký příběh nabitý vášněmi,“ reprodukuje jejich slova. Skladatel Barták přiznává, že Mefisto právě už s touhou prorazit do zahraničí vznikal. „Muzika je napsaná tak, aby mohla konkurovat světovým titulům. Používal jsem velké hudební aranžmá – je to pompézní velkoprodukční muzika pro celý orchestr,“ popisuje. V Hybernii proto z prostorových důvodů zní pouze ze záznamu. „V první řadě však přispívá samotná mezinárodnost titulu. I když se nejmenuje přímo Faust, je Mefisto mezinárodní značka, lidé si dokážou představit, na co asi jdou,“ vysvětluje Barták.
Venku nejde o tváře
Pokud Korejce český kus zaujme, zakoupí jej v takzvané malé licenci. „Koupí se libreto, hudba a texty písní. Pak nastoupí jejich soubor a udělá hru podle tamních zvyklostí, aby to působilo dobře na jejich publikum. Jsem zvědavý, jak to v korejštině bude znít,“ směje se Zelenka. Méně častá velká licence by naproti tomu znamenala, že dílo nastudují zcela shodně s originálem. To by při současném modelu českých muzikálů mohlo být velké úskalí. Zatímco u nás totiž návštěvníci muzikálů při výběru titulu hledí především na obsazení, což má za následek, že se muzikálové produkce místo zpěváků obsazují především herci, v Koreji je situace jiná. „Muzikály ve světě nestaví na známých tvářích, ale na těch, co jsou na to nejvhodnější,“ přiznává Barták.
Korea samozřejmě není jediný trh, kde se muzikály točí ve velkém, pro české tvůrce však působí osvědčeně. „Je výhoda, že tam za ta léta máme vytvořený kontakt, že máme dobré vztahy. Takže proč nevyužít toho, že tam jsou dveře pootevřené,“ uzavírá Barták.
Legendární Dracula Karla Svobody se totiž dále hrál v Belgii či Německu. Hamlet pak v Japonsku či na Slovensku, velký úspěch však slavil právě v Koreji. A právě zde nyní během olympiády jeho autor Janek Ledecký vyjednává uvedení muzikálu Iago.
